Je zajímavé, že naše nejslavnější letecká továrna vyráběla sériově krátce po 2. světové válce i bezmotorové stroje, které se navíc vyznačovaly neobvyklou elegancí a výkony. Akrobatický kluzák LF-107 Luňák navrhl kolektiv konstruktérů Ing. Vladimíra Štrose, který se touto myšlenkou zabýval ještě za války. Ve spolupráci s aktivními plachtaři jej pak postavili v n. p. Rudý Letov Praha. Prototyp zalétal s plným úspěchem v červnu 1948 šéfpilot Jan Anderle.
Po dokončení a vyzkoušení prototypů zahájil Letov sériovou výrobu, která běžela až do konce roku 1951 a dala celkem sedmdesát pět kusů Luňáků pro naše aerokluby a vojenské letectvo. Luňáky také zaznamenaly exportní úspěchy. Například licence s celou technickou dokumentací byla předána do SSSR. Tento akrobatický kluzák se vyznačoval snadnou ovladatelností i při vysokých rychlostech a velkou odolností. Vydržel například i prudké vytažení brzdicích klapek při rychlosti 300 km/h. Umožnil našim plachtařům bezpečný výcvik vyšších prvků akrobacie. V neposlední řadě s ním MNO počítalo jako s levným kondičním strojem pro vojenské piloty, jak o tom svědčí některé fotografie.
Letoun výrobního čísla 51 a imatrikulace OK-0835 vyrobili v Rudém Letovu v roce 1950 a byl přidělen Východočeskému aeroklubu. Do sbírek Leteckého muzea VHÚ se dostal převodem v roce 1968 z Aeroklubu Vysoké Mýto a ještě téhož roku byl bez větších úprav zavěšen v expozici. V původním stavu se tam nachází dodnes.
Technická data:
Rozpětí 14,30 m
Délka 6,78 m
Hmotnost prázdného letounu 205 kg
Vzletová hmotnost 310 kg
Klouzavost 1:24