Maďarská pistole Frommer 1901

Kořeny výroby samonabíjecích pistolí v maďarské Továrně na zbraně a stroje (Fegyver és Gépgyár) v Budapešti sahají až do roku 1899, kdy Rudolf Frommer (1868–1936) přihlásil svůj patent na konstrukci samonabíjecí pistole. Frommerova konstrukční kariéra, nerozlučně spjatá s budapešťskou továrnou, byla dlouhá a plodná. Přestože vystudoval obchodní akademii a do továrny nastoupil z pověření Kreditbank, aby řešil nepříliš příznivou ekonomickou situaci, v níž se tehdy továrna nacházela, jeho celoživotním osudem se stala konstrukce zbraní. V roce 1905 byl jmenován ředitelem továrny a vedl ji dalších 30 let.

Frommerovy samonabíjecí pistole, počínaje modelem 1901 a vzorem 1912, zavedeným do výzbroje Honvédségu, konče, měly pro tento typ zbraně neobvyklý systém: fungovaly na principu uzamčeného závěru s dlouhým zpětným pohybem hlavně. Závěr, uzamčený otočným závorníkem, se při výstřelu vlivem impulzu tlaku na dno nábojnice pohyboval směrem vzad na dráze delší, než byla délka náboje. Na konci dráhy došlo k zachycení závěru a pouzdro závěru s hlavní se pohybovalo vlivem energie vratné pružiny směrem vpřed. Před dosažením přední polohy uvolnilo pouzdro závěr ze zadní polohy. Na dráze směrem vpřed došlo k transportu nového náboje do nábojové komory a uzamčení závěru. Vzhledem k výkonu pistolových nábojů představoval komplikovaný a výrobně náročný systém zcela zbytečné řešení.

První Frommerova pistole model 1901, jež stála na počátku vývojové řady, byla údajně vyrobena budapešťskou továrnou v počtu okolo 200 kusů. Třicet pistolí dodala továrna rakouské armádě k útvarovým zkouškám v letech 1903–1904, avšak konečný posudek ze srpna 1905 je vyhodnotil jako nepoužitelné k armádním účelům. Stejně neúspěšné byly zkoušky v zámoří, kam zaslal v dubnu 1904 Frommer jeden exemplář. Během prosincových zkoušek ve Springfieldu vykazovala pistole řadu zádržek a zkouška funkční spolehlivosti za ztížených podmínek ji diskvalifikovala nadobro.

Přes udávaný počet vyrobených kusů patří dnes pistole Frommer 1901 ke zcela unikátním exemplářům již z toho důvodu, že jsou známy pouze dva dochované exempláře, přičemž jeden z nich se nachází ve sbírkách VHÚ. Má výrobní číslo 16, jež je vyraženo na většině drobných součástí. Zbraň postrádá firemní popis a označení PO 570 na levé straně těla pochází z pozdějšího období.

Exemplář získalo muzeum ze starších sbírkových fondů.

Ráž: 8 mm Roth model 1896

Celková délka: 175 mm

Výška: 163 mm

Šířka: 36 mm

Délka záměrné: 275 mm

Délka hlavně: 160 mm

Kapacita nábojové schránky: 10 nábojů

Hmotnost: 1050 g