Maxim-Nordenfelt M 1895

Maxim-Nordenfelt M 1895

Snaha o zvýšení rychlosti palby a tím zvýšení ničivého účinku střel na cíl dostala v konstrukci pěchotních zbraní zcela jiný rozměr poté, co Hiram Stevens Maxim (5. 2. 1840–24. 11. 1916) zkonstruoval na přelomu let 1883/1884 prototyp zbraně, jenž využíval k pohonu mechanismu energie spalných plynů, vzniklých při výstřelu. Dosavadní mechanické zbraně na principu mitrailleus sice dokázaly vystřelit salvu, avšak jejich opětovné nabíjení bylo poměrně zdlouhavé. Američan Maxim, žijící od roku 1881 v Anglii, přišel s řešením, které umožňovalo využít energii plynů vzniklých při výstřelu k vyhození prázdné nábojnice, nabití nového náboje a jeho vystřelení, tedy bez nutnosti ručního ovládání mechanismu zbraně.

V roce 1883 upravil Maxim pákovou opakovačku Winchester 1866 tak, aby zpětný ráz zbraně pomocí převodových pák ovládal opakovací mechanismus. Další zbraň již představovala prototyp vodou chlazeného kulometu, s nímž se podařilo Maximovi dosáhnout kadence 666 ran za minutu. Na konstrukci zbraně získal v říjnu 1884 anglický patent číslo 13 113. K financování dalších pokusů a výroby se spojil s Albertem Vickersem a v roce 1888 založil s továrníkem Thorstenem Nordenfeltem společnost The Maxim Nordenfelt Guns and Ammunition Co. Ltd. Firma nabízela a předváděla kulomety v řadě zemí: ve Španělsku, v Rusku, v Číně, v Německu, v Dánsku, v Brazílii či v Turecku. Její existenci ukončila v roce 1897 fúze s firmou Vickers, čímž vznikla nová společnost s názvem Vickerssons & Maxim Limited.

Předvádění a zkoušení Maximových kulometů v Rusku, probíhající od února 1895, vyústilo v objednání prvních 24 kulometů pro Oděsský vojenský okruh. Dalších 174 kulometů objednala carská armáda v květnu 1896. K zajištění vlastní výroby koupilo Rusko licenci na výrobu Maximových kulometů a jejich výrobu zahájila v roce 1904 tulská zbrojovka.

Maximova konstrukce kulometu jakožto automatické zbraně zásadním způsobem ovlivnila výzbroj řady států a znamenala zásadní obrat v účinnějším vedení bojových operací. S ničivým účinkem kulometné palby se v průběhu první světové války setkaly všechny válčící strany a v dalších konfliktech se stal kulomet neodmyslitelnou součástí většiny válečných operací.

Exemplář kulometu z roku 1895, pocházející z dodávek pro carskou armádu, získalo muzeum v roce 1923 převodem od MNO.

 

Ráž: 7,62 mm Mosin

Celková délka: 1120 mm

Délka hlavně: 764 mm

Délka záměrné: 890 mm

Hmotnost: 26,27 kg

 

 

Aktuálně



Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Ministryně obrany Jana Černochová slavnostně zahájila novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

30. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov je k vidění nová výstava 1945 Voláme všechny…
Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

Videopozvánka: Otevřeli jsme novou výstavu 1945 Voláme všechny Čechy!

29. 04. 2025
Výstava 1945 Voláme všechny Čechy! se pro veřejnost otevírá 30. dubna 2025,…
V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

V Armádním muzeu Žižkov vyrostla barikáda. Je součástí výstavy „1945 Voláme všechny Čechy!“

28. 04. 2025
Výstava „1945 Voláme všechny Čechy!“ přibližuje poslední fázi druhé světové války v…
Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

Letecké muzeum Kbely otevřelo brány k 57. návštěvnické sezoně, přišly stovky lidí

26. 04. 2025
Krásné slunečné počasí a modré nebe, které naznačovalo, že budou provedeny avizované…
Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

Přijďte v sobotu 26. dubna na slavnostní zahájení 57. sezony v Leteckém muzeu Kbely

23. 04. 2025
Poslední dubnovou sobotu roku 2025 bude zahájena 57. návštěvnická sezona Leteckého muzea…