Jde o model francouzského jednomotorového stíhacího letounu, který se zapojil již do bojů o Francii na jaře 1940 a posléze sloužil vichistické Francii například v Sýrii a Severní Africe. Ke stíhacím jednotkám se tento stroj dostal na přelomu let 1939/1940 a létalo s ním také devatenáct československých pilotů ve službách francouzského letectva, mezi nimi například i Karel M. Kuttelwascher či Evžen Čížek.
Tvůrcem letounu byl francouzský konstruktér Emil Dewoitine (1892–1972), který sice se svým Dewoitinem D.520 neuspěl v soutěži vyhlášené ministerstvem letectví, leč díky své nezlomné vůli se mu podařilo svůj letoun vylepšit a po úspěšných zkouškách druhého prototypu bylo objednáno prvních 200 strojů. Rozpětí letounu bylo 10,25 m, délka 8,75 m a výška 2,6. Hmotnost prázdného stroje činila 2090 kg, maximální vzletová hmotnost pak 2780 kg. Pohonnou jednotku tvořil jeden kapalinou chlazený vidlicový motor Hispano-Suiza 12Y-45 s výkonem 690 kW. Maximální rychlosti 537 km/h dosahoval ve výšce 7000 metrů (425 km/h u země), jeho dolet s max. nákladem byl 1250 km a dostup 11 000 m. Výzbroj tvořily 4 × kulomety MAC 34M39 ráže 7,5 mm v křídlech a jeden kanón Hispano-Suiza HS-404 ráže 20 mm střílející dutou hřídelí vrtule.
Model je vyroben ze dřeva a využívá také kovových a plastových součástí. Je v poměru 1:25. Vyrobil jej v roce 1972 modelář Václav Holec.
Do sbírky VHÚ byl zakoupen od autora v roce 1972.