Tento typ letadla byl vyvinut pro průzkumné účely na širokých mořských pláních a řízení dělostřelecké palby těžkých bitevních lodí. K těmto činnostem se pojily další jako protiponorková hlídková služba, vyhledávání minových polí a podobně. Letouny musely být konstrukčně spolehlivé, aby dokázaly vzlétnout a přistát na mořské hladině. Není divu, že tato letadla našla důležité uplatnění již během 1. světové války také v Rusku. Mezi létající čluny, které se zde během války vyráběly, patřily i letouny konstruktéra D. P. Grigoroviče. V roce 1915 byla v Petrohradě zahájena stavba strojů s označením M-5 až M-15, přičemž ten poslední byl sestrojen v roce 1917. Letouny konstruktéra Grigoroviče operovaly výhradně v Baltském a Černém moři. Osádku strojů M-5 tvořili dva muži a vyzbrojeny byly jedním kulometem. Rychlost byla 105 km/h, dolet kolem 4 hodin a dostup 3300 m. Rozpětí křídel bylo 13,62 m, délka letounu pak 8,6 m, vzletová váha 960 kg.
Model letounu je vyrobený ze dřeva a jeho rozměry jsou – délka 380 mm a rozpětí 440 mm. V roce 1954 jej vyrobil František Boháček.
Tento model byl získán do sbírek VHÚ Praha koupí od autora modelu v roce 1976.