Po nástupu Adolfa Hitlera k moci docházelo k postupnému naplňování nové expanzní politiky Německa. Nejdříve došlo v březnu 1936 k obsazení demilitarizovaného pásma v Porýní. K dalším akcím se Německo odhodlalo v roce 1938. Nejdříve 12. března 1938 došlo k anšlusu Rakouska, tedy jeho připojení k Německu.
Nedlouho po té vyvrcholil nátlak na Československo, které bylo v rámci Mnichovské a Berlínské dohody nuceno odevzdat Německu území o rozloze téměř 30 000 čtverečních kilometrů. K úplnému rozbití Československa následně došlo 15. března 1939. Ve stejném měsíci Německo obsadilo také litevský přístav Klaipėda. Všechny tyto akce se obešly bez vedení regulérní války.
Další na řadu přišlo Polsko. V srpnu roku 1939 byl v utajení podepsán pakt Molotov-Ribbentrop, tedy faktická smlouva o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem. Mimo to došlo k rozdělení sfér vlivu, a tedy i území Polska. Zvyšující se tlak Německa na Polsko vyvrcholil 29. srpna německým ultimátem o předání Gdaňsku a gdaňského koridoru Německu, které bylo však jen zástěrkou, a proto 31. srpna tato jednání zkrachovala. Následně na to, dne 1. září 1939 okolo 4.45 ráno, zahájil Wehrmacht bojové operace proti Polsku, čímž začala druhá světová válka v Evropě.
Snímek 1. září 1939 – napadení Polska Německem a začátek 2. světové války v Evropě byl do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.