V květnu 2021 provedla jednotka nizozemské armády Recovery and Identification Unit Royal Army of Netherlands odkryv a vyzdvižení trosek bombardovacího letounu Vickers Wellington československé 311. perutě britské RAF u vesnice Nieuwe Niedorp, obec Hollands Kroone v provincii Severní Holandsko. Ve 14 papírových boxech byla české straně předána torza výstroje osádky z hedvábí, textilu, papíru, usně, kožešin a kovů. Jedná se o zcela jedinečný soubor předmětů osobní povahy osádky letounu T2990, který se zřítil při návratu z bojové akce v noci z 22. na 23. června 1941. Zahynuli druhý pilot Alois Rozum, radiotelegrafista Leonard Smrček, navigátor Vilém Konštacký, přední střelec Jan Hejna a zadní střelec Karel Valach. Pro sbírku VHÚ Praha, podsbírka X-archeologie, jde o soubor s mimořádně silným příběhem.
Mezi krabicemi byla i jedna malá, nenápadná, ale zato s velmi zajímavým obsahem. Bylo v ní uloženo pět kusů náramkových hodinek členů osádky, bohužel však nizozemská strana nesdělila, komu které patřily. Hodinky jsou značně poškozené, což svědčí o síle nárazu letounu do země a jeho destrukci ve vrstvě zeminy, rašeliny a jílu. Jen na jedněch hodinkách s páskem splétaným z kožených řemínků se dochovaly ručičky, které ukazují 2 hodiny a 29 minut. Oberleutnant Egmond Prinz zur Lippe-Weissenfeld, který pilotoval dvoumotorový noční stíhací Messerschmitt Bf 110, zahájil palbu na Wellington ve 2 hodiny a 13 minut nad Zuiderským mořem a popsal, jak se zasažený stroj ve spirále zřítil k zemi. To však nemůže být pravda, protože místo dopadu u Nieuwe Niedorp je od břehu vzdáleno cca 40 km. O tom, že k zásahu a pádu letounu došlo nad vodou, svědčí popis přeživšího kapitána letounu Viléma Bufky, který věřil, že se i druhému pilotovi Rozumovi a předními střelci Hejnovi podařilo vyskočit, že však dopadli do vod Zuiderského moře a utopili se. Letoun s hořícím pravým motorem letěl vzdor jeho mínění ještě nějakou dobu pod řízením druhého pilota Aloise Rozuma, jinak není možno vyložit rozdíl ve vzdálenosti od místa zásahu a dopadu. Pro to svědčí i kapesní hodinky jednoho z členů osádky, které se zastavily až zhruba 15 minut po zahájení palby z Messerschmittu, tzn. při dopadu a destrukci letounu.