Německá civilní vzducholoď LZ 11 "Viktoria Luise"

Na snímku, pořízeném nedlouho před vypuknutím první světové války, je německá civilní vzducholoď LZ 11 "Viktoria Luise", vyrobená roku 1912 firmou Luftschiffbau Zeppelin pro dopravní společnost DELAG a pojmenovaná po jediné dceři císaře Viléma II.

Vzducholodě jsou neodmyslitelně spojeny se jménem jejich nejslavnějšího tvůrce, württemberského generála Ferdinanda hraběte von Zeppelina (8. 7. 1838 – 8. 3. 1917). Zeppelin se o vzduchoplavbu zajímal již od americké občanské války, kterou sledoval jako vojenský pozorovatel u unionistické armády a při té příležitosti vzlétl v balónu. O stavbě řiditelné vzducholodě přemýšlel od roku 1874, avšak své plány realizoval teprve od devadesátých let, kdy již byl ve výslužbě. Svoji továrnu zřídil ve württemberském Friedrichshafenu u Bodamského jezera na hranicích s Rakouskem a Švýcarskem; jeho první vzducholoď vzlétla 2. července 1900. Jen do konce první světové války Zeppelinova firma postavila 113 vzducholodí; několik dalších vyrobila v meziválečné době a roku 1997 byla její tradice stavby vzducholodí obnovena.

Vzducholodě se již před první světovou válkou staly jedním z populárních symbolů německé technické zdatnosti. Zeppelinova firma nebyla jejich jediným německým výrobcem, ale byla nejúspěšnější. Zeppelinovy vzducholodě neboli zepelíny představovaly tzv. ztužené vzducholodě, jejichž základem byla kovová kostra z převážně hliníkové slitiny – duraluminia. Uvnitř kostry se pak nalézalo větší množství samostatných balónů plněných vodíkem. Pohyb vzducholodi zajišťovaly letecké motory. Dole byly zavěšena gondola s posádkou, případně i cestujícími. Zeppelinovy výtvory byly gigantické – délka vzducholodí stavěných za první světové války mohla přesáhnout 200 metrů, jejich objem mohl činit až 68 000 metrů krychlových a posádku některých vzducholodí tvořilo i přes dvacet mužů. Za války byly využívány k průzkumu i k bombardování; velkou předností byl jejich obrovský dolet a dlouhá doba, jakou mohly strávit ve vzduchu.

Civilního využití Zeppelinových vzducholodí se ujala společnost DELAG (Deutsche Luftschiffahrts-Aktiengesellschaft), založená roku 1909 z iniciativy obchodního ředitele Zeppelinova podniku. Společnost měla před první světovou válkou k dispozici postupně celkem sedm strojů, s nimiž podnikala především vyhlídkové lety, ale i cesty mezi vybranými německými městy; do července 1914 přepravila v rámci 1588 letů celkem 34 028 zákazníků a její vzducholodě nalétaly celkem přes 172 000 kilometrů. Vzducholodě byly dosti zranitelné, a tak ze sedmi civilních vzducholodí byly čtyři ztraceny při různých nehodách ve vzduchu i na zemi ještě před válkou; zbylé v létě 1914 převzaly německé ozbrojené síly. Týkalo se to i vzducholodi "Viktoria Luise" (poprvé vzlétla 19. února 1912, měla objem 18 700 metrů krychlových a mohla letět rychlostí až 72 km/h). Byla využívána k výcvikovým účelům a počátkem října 1915 byla zničena při umísťování do hangáru ve slezské Lehnici.