Německá puška M 98 (Gewehr 98)

Bratři Paul Mauser se svým bratrem Wilhelmem založili v roce 1873 v Oberndorfu nad Neckarem zbrojovku, původně pod názvem Komanditní společnost bratři Mauserové a spol., jelikož získali od pruské vlády zakázku na výrobu 100 000 pušek M. 71. Jednoranová zadovka konstrukce bratří Mauserů byla přijata do výzbroje pruské armády v prosinci 1871 a znamenala počátek dlouhé řady konstrukcí, spojených především s vyzbrojováním mnoha zahraničních armád. Na domácí půdě po zavedení opakovačky M. 71/84 bratři Mauserové tolik štěstí neměli, jelikož v roce 1888 pušková zkušební komise (Gewehrprüfungskommission – G. P. K.) prosadila zavedení pušky vzniklé na základě návrhů vrchního zbrojíře zbrojovky ve Spandau Schlegelmilcha a Armanda Miega, která sice byla zařízena na náboj ráže 8 mm (8 x 57 I) s bezdýmným prachem a vyšším výkonem, avšak vykazovala řadu nedostatků. Ačkoliv prvky závěrového mechanismu vycházely z předchozí opakovačky M. 71/84, zařízené na náboje 11 mm Mauser, plněné ještě černým prachem, s konstrukcí zbraně bratři Mauserové nic společného neměli a také ji jejich továrna nikdy nevyráběla. Puška se také do výzbroje dostala pod označením Kommissionsgewehr 1888.

Obchodní úspěchy v podobě pušky Mauser M 1893, zavedené ve Španělsku a v Turecku, jejímž konstruktérem byl také Paul Mauser (27. 6. 1838 – 29. 5. 1914) přiměly G. P. K. zrevidovat dosavadní zkušenosti s puškami 1888 a v roce 1895 objednala v Oberndorfu pro zkoušky 2000 pušek v ráži 8 x 57 J, jejichž konstrukce vycházela ze španělského vzoru 1893. O rok později dostala továrna objednávku na dalších 2000 pušek, avšak v americké ráži 6 mm Lee Navy. Výsledkem téměř dva roky trvajících zkoušek bylo zavedení pušky v ráži 7,92 mm Mauser (8 x 57 J) 5. dubna 1898 pod označením Gewehr 98. Zavedená zbraň se od předchozích také lišila zvláštním sektorovým hledím konstrukce člena puškové zkušební komise podplukovníka Langeho, jež je ostatně také dodnes označováno jako Lange Visier.

Pušku M 98 vyráběly až do konce první světové války kromě mateřské firmy také státní zbrojovky ve Spandau, v Danzigu (dnešní polský Gdaňsk), v Erfurtu, v Ambergu, závody Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM) v Berlíně, firma J. P. Sauer und Sohn v Suhlu, C. G. Haenel v Suhlu, V. Chr. Schilling v Suhlu (tyto tři firmy tvořili tzv. Suhler Konsortium), Waffenwerke Obersperee Kornbusch & Co. a Simson & Co v Suhlu.

Konstrukce závěrového systému pušky M 98 se v průběhu jejich používání ukázala jako vysoce spolehlivá a odolná i v nepříznivých podmínkách. Stala se tak základem řady dalších modifikací, vzniklých po první světové válce. Úpravy původního závěrového systému u následně zavedených německých variant neměly zásadní charakter a týkaly se především tvaru kliky závěru.

Exemplář funkčního řezu, vyrobeného z pušky zařazené po roce 1920 do výzbroje Reichswehru, získalo muzeum v říjnu 1959 převodem z 6. dělostřelecké základny v Olomouci.

 

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1350 mm

Délka hlavně: 740 mm

Délka záměrné: 645 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3960 g (hmotnost standardní zbraně: 4080 g)