Německý lehký křižník Königsberg

Stavba této lodě byla zahájena 12. dubna 1926 v loděnicích ve Wilhelmshavenu, 26. března 1927 byl Königsberg spuštěn na vodu a přijat do služby byl 17. dubna 1929. Celkové náklady na jeho stavbu činily 38 milionů říšských marek. Byl prvním plavidlem stejnojmenné třídy (následovaly sesterské lodě Karlsruhe a Köln).

Výtlak tohoto lehkého křižníku činil 7 800 tun. Délka lodi byla 174 m, šířka 15,2 m, maximální ponor činil 6,28 m. Pancéřování boků bylo silné až 50 mm, paluby až 40 mm, pancéřování velitelské věže až 100 mm. Hlavní výzbroj představovalo devět děl ráže 150 mm, umístěných po třech ve třech dělových věžích. Zajímavé bylo, že dopředu směřovala jen jedna věž, zbylé dvě byly umístěny na zádi. Po svém dokončení loď nesla dvojici protiletadlových děl ráže 88 mm, tento počet se později zvýšil na šest, k tomu větší počet děl ráže 37 mm a 20 mm. Dále byla loď vyzbrojena dvanácti torpédomety ráže 533 mm a mohla nést až 120 min. Roku 1935 byl na loď nainstalován katapult pro hydroplány. Königsberg mohl plout rychlostí přes 32 uzlů. Posádku tvořilo 21 důstojníků a 493 dalších námořníků.

V meziválečném období plnil Königsberg různé úkoly, z nichž nejzajímavější představovalo hlídkování u španělských břehů za španělské občanské války. Osudným se křižníku stal útok na Norsko v dubnu 1940. Königsberg se společně se sesterskou lodí Köln a dalšími plavidly podílel na obsazení Bergenu 9. dubna. Před Bergenem však byl zasažen děly ráže 21 cm z norské pobřežní pevnosti Kvarven a bez oprav se nemohl s ostatními loděmi vrátit do Německa. Zůstal proto v dobytém přístavu, vystaven britským náletům. První, ke kterému došlo ještě téhož dne navečer, Königsberg přežil bez problému. 10. dubna ráno však posádku zaskočil druhý nálet 15 britských střemhlavých bombardérů. Křižník utržil tři přímé zásahy a potopil se, přičemž zahynulo 18 členů posádky.

Válku nepřežila ani zbývající plavidla této třídy. Sesterský křižník Karlsruhe byl již 9. dubna torpédován britskou ponorkou u norského Kristiansandu a následně potopen samotnými Němci. Poslední Köln invazi do Norska přečkal a osudným se mu stal teprve nálet britského letectva na Wilhelmshaven z března 1945. Protože však Köln horizontálně dosedl na dno a jeho nadstavby zůstaly nad vodní hladinou, mohla jeho děla i nadále chránit přístav; po válce byl sešrotován.