Obyvatelé Prahy s příslušníky Rudé armády u tanku T-34/85

Obyvatelé Prahy s příslušníky Rudé armády u tanku T-34/85

Pražské povstání představovalo nejmasovější vystoupení českého domácího odboje. Od 4. května docházelo v pražských ulicích k odstraňování německých nápisů. Signálem, že německá nadvláda definitivně končí, bylo legendární hlášení rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala v šest hodin ráno dne 5. května, po němž následovalo vlastenecké české vysílání. Staroměstská radnice se ocitla v českých rukou.

Němečtí představitelé byli zprvu překvapeni, ale kolem poledne se rozhořely boje. Výzvu rozhlasu o pomoc uposlechlo velké množství Čechů. Zvlášť velkou úlohu mělo vystoupení české policie, četnictva, Vládního vojska a českých příslušníků protivzdušné obrany. Bojovou činnost koordinovala povstalecká velitelství Alex a Bartoš, velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr. Na politické rovině reprezentovala povstalce Česká národní rada, vedená prof. Albertem Pražákem.

Proti povstání se postavila silná německá posádka, pod vedením generála Rudolfa Toussainta. Další síly se ku Praze stahovaly z okolí. Proti očekávanému náporu německé přesily s těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. Dne 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci, tj. příslušníci Ruské osvobozenecké armády zformované ze sovětských válečných zajatců a bojující až do konce války na straně Němců. Pro neshody s Českou národní radou, v níž dominoval komunistický vliv reprezentovaný Josefem Smrkovským, se však již 7. května večer začali stahovat směrem k americkým liniím.

Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši, 8. května v 16:00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem, podle které Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne. Sovětští vojáci proudili do Čech z několika směrů, první tanky Rudé armády od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…