Odpoledne 30. dubna 1945 pronikly tanky 1. československé tankové brigády spolu se sovětskými jednotkami do centra Ostravy a do večera se jim společně podařilo zlikvidovat německý odpor a město osvobodit. Prakticky tím byla úspěšně zakončena Ostravsko-opavská operace Rudé armády, které se v sestavě 4. ukrajinského frontu účastnily také československé jednotky. Vedle tankistů spadajících pod 128. gardovou horskou střeleckou divizi 38. armády šlo o 1. československou smíšenou leteckou divizi zařazenou v řadách 8. letecké armády. Zbývající jednotky 1. československého armádního sboru mezitím sváděly po celý duben tvrdé boje s ustupujícími Němci v horském terénu na Slovensku. Ostravsko-opavská operace probíhala od 10. března 1945 a jejím cílem bylo jednak dobýt důležité ostravské průmyslové centrum a také otevřít další cesty na Moravu a do Čech.
Přístupy k Ostravě ovšem Němci tvrdě bránili a využívali zde i předválečné československé opevnění. Naše tankisty tak čekaly na cestě do vlasti ještě těžké boje a vysoké ztráty. Mezi padlé patřil například také podporučík Stěpan Vajda, který byl pravděpodobně nejúspěšnějším československým tankovým esem. Přesto pak tankisté pokračovali v dalším postupu a poslední boj svedli s Němci 8. května u Litovle. Průzkumné jednotky pak ještě 9. května večer dorazily do Prahy a ráno 10. května sem dojely poslední 4 provozuschopné tanky.
Během bojů o Ostravu prošel svým bitevním křtem 3. československý bitevní letecký pluk s letouny Il-2m3 Šturmovik. Kromě podpory pozemních vojsk a útoků na obrněnou techniku protivníka svedl také několik vzdušných soubojů a zaznamenal poslední válečný sestřel čs. letectva, který si připsal za cenu svého vážného zranění palubní střelec Richard Husmann. Tento veterán od 311. bombardovací perutě RAF z Velké Británie se později stal slavným autorem knihy Nebeští jezdci, kterou napsal pod pseudonymem Filip Jánský.
Reprezentativní dvoujazyčná kniha formátu A4 je tištěna na kvalitním papíře a vázaná v pevných deskách. Text je na sudých stránkách česky a souběžně na lichých stránkách rusky. Publikace je bohatě vybavena dobovými fotografiemi, ale také mapkami a plánky. Úvodní texty jednotlivých kapitol přinášejí popis průběhu jednotlivých fází operace. Za nimi následuje výběr vzpomínek československých vojáků, které jsou řazeny chronologicky tak, jak Ostravsko-opavská operace probíhala.
Ze vzpomínajících veteránů lze jmenovat například tankisty Karla Šeráka, který svůj T-34/85 dovedl až do Prahy, Mikuláše Končického, Bedřicha Opočenského nebo Vladimíra Paličku a Jiřího Porazíka. Za pozornost stojí paměti Jindřicha Heřkoviče a Aloise Sitty, kteří sloužili u mechanizovaného praporu samopalníků, který spadal pod tankovou brigádu. Jejich svědectví je o to cennější, že příslušníci tankových desantů utrpěli zvláště vysoké ztráty a mnoho jich až do Ostravy nedojelo. Letce zastupuje vzpomínka palubního střelce Vladimíra Švárnyho.
Prezentovaná publikace je důstojným připomenutím Ostravsko-opavské operace a hrdinství československých i sovětských vojáků, kteří se jí účastnili. Kniha potěší každého zájemce o historii 2. světové války a československých vojenských jednotek.
Citace:
Ostravsko-opavská operace 1945 : v paměti českých veteránů = Ostravsko-opavskaja operacija 1945 : memuary češskich veteranov. 2. dopl. vyd. Ostrava : MONTANEX, 2013. 151 s. ISBN 978-80-7225-384-5 (Konflikty a ideály)