Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Otto Gutfreund, Z fronty, kolem 1918.

Český sochař a legionář Otto Gutfreund (1889–1927) je považován za jednoho z nejlepších českých umělců 20. století. Věhlas jeho tvorby dosáhl evropských rozměrů již před první světovou válkou, zejména díky jeho plastice „Úzkost“ (1911–1912). V roce 1914 se přihlásil do řad českých a slovenských dobrovolníků, bojujících na straně Francie proti státům Ústředních mocností. Stál u zrodu Roty Nazdar a účastnil se prvních bojů naší zahraniční jednotky v oblasti Champagne.

Když byla Rota Nazdar po bitvě u Arrasu zrušena, dostal se do sporu s francouzským vojenským velením. Byl zajat a celé dva válečné roky 1916–1818 strávil v internačních táborech. Vysílen každodenní fyzickou prací tvořil za dlouhých večerů tužkové a uhlové kresby do svých deníků či na čtvrtky papíru. Sochařské tvorbě se za těchto extrémních podmínek věnovat nemohl. Až v prosinci 1918 byl díky intervenci členů československé vlády propuštěn. Následující dva roky žil v Paříži ve velmi nuzných podmínkách. Po dlouhém přesvědčování přátel se rozhodl v roce 1920 přece jen vrátit do svobodné republiky. Osud však nepřál mimořádnému sochaři naplno rozvinout talent a pokračovat v úspěšné tvorbě. V červnu roku 1927 Otto Gutfreund utonul nešťastnou náhodou ve Vltavě. Přesto však zanechal v českém poválečném umění nesmazatelnou stopu. Během posledních let vytvořil několik významných veřejných zakázek - například studie figur československých legionářů pro Památník odboje, logo pro Škodovy závody v Praze nebo reliéf pro průčelí Legiobanky v Praze Na Poříčí.

Ukázkou umělcovy tvorby z doby jeho válečné internace je i prezentovaná tužková kresba, kombinovaná s uhlovou technikou. Dokonale ponurou atmosféru díla vytváří sklánějící se figury pochodujících vojáků, kteří odolávají nepřízni počasí. Kresba se podobně jako další dochovaná díla tohoto autorova období vyznačuje hlubokou expresivitou, podmíněnou krutými podmínkami, v nichž byl vězněn.

Papír, tužka, uhel, 124 x 224 mm.

Kresba byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu Praha v roce 1924 formou nákupu od autora.

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…