Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Údolí řeky Taro v blízkosti města Fornovo v severní Itálii se 6. července 1495 stalo dějištěm jedné z prvních bitev tzv. italských válek, jež trvaly až do poloviny 16. století. Na počátku této série konfliktů za účelem získání hegemonie na apeninském poloostrově stála snaha francouzského krále Karla VIII. ovládnout neapolské království, které si nárokoval po své babičce Marii z Anjou. Karel dokázal během let 1494-1495 Neapolsko dobýt a poté, co zde zanechal posádky a místodržícího, vydal se na počátku léta zpět do Francie. Když 4. července přitáhl s vojskem k Fornovu seznal, že jej zde očekává spojené italské vojsko vévodství Milána, Mantovy a Benátské republiky. O dva dny později svedla obě vojska bitvu na levém břehu řeky, když Italové překročili Taro. Když boj nakonec skončil opětovným stažením spojeneckých sil za řeku, zůstalo na bojišti přes tisíc mrtvých Francouzů a téměř dvakrát tolik Italů. Ve výsledku si obě strany nárokovaly vítězství, přičemž spojencům během bitvy padla do rukou značná část francouzského trénu a kořisti z neapolského tažení. Nicméně svého hlavního cíle, tedy zastavení a ideálně zajetí Karla VIII., spojenci nedosáhli, a francouzský král tak mohl po bitvě pokračovat v cestě na sever.

Figurky znázorňují podobu těžkooděného jezdce a pěšáka z konce 15. století. Jezdec je oděn do kompletní plátové, tzv. gotické zbroje, módní v poslední čtvrtině 15. století s přilbou typu šalíř. Přes trup má oblečen tmavě fialový heraldický kabátec – tabard – a ozbrojen je pouze mečem. Pěšák v hnědožlutých nohavicích je od pasu nahoru chráněn plátovou ochranou paží, dvoudílným kyrysem s poněkud archaičtěji vyhlížející lamelovou suknicí (šorcem), plátovým podbradím a přilbou, jenž vyhlíží jako varianta tzv. italského šalíře. Ozbrojen je kopím a jednoručním mečem se záštitou s mírně zahnutými konci, připomínající tak písmeno „S“. Dominující barvou obou figurek je stříbrošedý metalický odstín zbraní a zbroje, jemuž sekunduje několik odstínů hnědé znázorňující koňskou srst, sedlo a násadu kopí. Černá barva se objevuje pouze na kopytech koní, zatímco zelená se krom podstavců objevuje i jako barva řemení koňského postroje. Tmavě žlutě je kolorován jezdcův opasek, pochva meče a ozdoby koňské plátové zbroje.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…
Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…