Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Údolí řeky Taro v blízkosti města Fornovo v severní Itálii se 6. července 1495 stalo dějištěm jedné z prvních bitev tzv. italských válek, jež trvaly až do poloviny 16. století. Na počátku této série konfliktů za účelem získání hegemonie na apeninském poloostrově stála snaha francouzského krále Karla VIII. ovládnout neapolské království, které si nárokoval po své babičce Marii z Anjou. Karel dokázal během let 1494-1495 Neapolsko dobýt a poté, co zde zanechal posádky a místodržícího, vydal se na počátku léta zpět do Francie. Když 4. července přitáhl s vojskem k Fornovu seznal, že jej zde očekává spojené italské vojsko vévodství Milána, Mantovy a Benátské republiky. O dva dny později svedla obě vojska bitvu na levém břehu řeky, když Italové překročili Taro. Když boj nakonec skončil opětovným stažením spojeneckých sil za řeku, zůstalo na bojišti přes tisíc mrtvých Francouzů a téměř dvakrát tolik Italů. Ve výsledku si obě strany nárokovaly vítězství, přičemž spojencům během bitvy padla do rukou značná část francouzského trénu a kořisti z neapolského tažení. Nicméně svého hlavního cíle, tedy zastavení a ideálně zajetí Karla VIII., spojenci nedosáhli, a francouzský král tak mohl po bitvě pokračovat v cestě na sever.

Figurky znázorňují podobu těžkooděného jezdce a pěšáka z konce 15. století. Jezdec je oděn do kompletní plátové, tzv. gotické zbroje, módní v poslední čtvrtině 15. století s přilbou typu šalíř. Přes trup má oblečen tmavě fialový heraldický kabátec – tabard – a ozbrojen je pouze mečem. Pěšák v hnědožlutých nohavicích je od pasu nahoru chráněn plátovou ochranou paží, dvoudílným kyrysem s poněkud archaičtěji vyhlížející lamelovou suknicí (šorcem), plátovým podbradím a přilbou, jenž vyhlíží jako varianta tzv. italského šalíře. Ozbrojen je kopím a jednoručním mečem se záštitou s mírně zahnutými konci, připomínající tak písmeno „S“. Dominující barvou obou figurek je stříbrošedý metalický odstín zbraní a zbroje, jemuž sekunduje několik odstínů hnědé znázorňující koňskou srst, sedlo a násadu kopí. Černá barva se objevuje pouze na kopytech koní, zatímco zelená se krom podstavců objevuje i jako barva řemení koňského postroje. Tmavě žlutě je kolorován jezdcův opasek, pochva meče a ozdoby koňské plátové zbroje.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…