Pevnost Přemyšl během 1. světové války
Pohled na jeden z fortů pevnosti Přemyšl během 1. světové války. Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války a do první světové války se z ní stala nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.
Pevnost Přemyšl byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radko Dimitrijeva. Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10 000 –40 000 mužů. Dne 9. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda.
Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami, které se nestačily před druhým obléháním doplnit.
Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000 –117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.
Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k osvobození většiny Haliče, včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovu dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.
Aktuálně
Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka
PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)
Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“
Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni
Vyšlo třetí letošní číslo časopisu Historie a vojenství s první částí studie o výstavbě vojska protivzdušné obrany do roku 1992
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
