Pilotní cvičná kabina PCK-53 po renovaci

Pilotní cvičná kabina PCK-53 po renovaci

Pro zdokonalovací výcvik vojenských pilotů sloužily u nás od poloviny padesátých let minulého století speciální cvičné kabiny, které umožňovaly levný nácvik létání podle přístrojů, řešení radionavigačních úkolů a výcvik ve střelbě na pohyblivé cíle. Trenažéry PCK-53 vyvinuli pracovníci Leteckých opraven Olomouc na bázi osvědčených amerických Link-Trainerů s pneumatickým pohonem. V Olomouci pak byly „Pecky“, jak se jim tehdy říkalo, i sériově vyráběny.

Trenažér se sestával z pilotního modulu umístěného na pneumatické základně, kontrolního pultu instruktora se záznamovým zařízením a elektrické vývěvy, která pohybovala stavěcími měchy kabiny. Alternativně bylo možné trenažér vybavit i záznamovým zařízením letu po okolí letiště a cvičným cílem pro vzdušnou střelbu. Vlastní vybavení kokpitu se přizpůsobovalo různým typům letadel používaných v našem letectvu. Existovaly tak kabiny pro nácvik létání s letouny C-105, C-106, S-199, a dokonce i Il-14.

O renovaci trenažéru jsme také psali v článku poutajícím pozornost veřejnosti na otevření Leteckého muzea Kbely pro návštěvnickou sezonu v roce 2024. Přečíst si ho můžete na tomto odkazu.

V Leteckém muzeu VHÚ se dochovala PCK-53, jejíž přístrojové vybavení i ovladače odpovídaly jednomotorovému pístovému letounu, vybavenému zatahovacím podvozkem, klapkami, radiokompasem a kanonem. Patrně nejblíže měla ke stíhací Avii S-199. Původně byla z celého kompletu vystavena pouze samotná kabina, vyrobená ze dřeva, potaženého plátnem a umístěná na podstavci, který nesl elektrické, pneumatické a mechanické prvky naklánění a natáčení modulu.

Na počátku roku 2024 byl v restaurátorských dílnách Leteckého muzea VHÚ celý simulátor podroben důsledné renovaci. Kromě opravy a seřízení modulu byl zrenovován i stůl letového instruktora a obnoven modul vzdušné střelby s původním akrylátovým modelem cíle spolu se záznamovou elektronkou. Vše bylo tedy uvedeno do dobového stavu a poté byl tento poměrně vzácný simulátor vystaven v expozičním hangáru číslo 43, věnovaném především výcviku našich vojenských letců.

Tento velice zajímavý exponát o rozměrech 2 220 x 2 230 x 1 240 mm a hmotnosti 300 kg získal Vojenský historický ústav Praha převodem od vojenského útvaru na počátku sedmdesátých let minulého století.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…