Pistole Praga – 1. provedení

První samonabíjecí pistolí, jež se dostala, sice s výhradou, do výzbroje čs. armády, byla pistole Praga konstruktéra Václava Holka. Pražská puškařská firma J. Novotný založila na prahu posledního válečného roku 1918 za účasti České banky a České průmyslové banky továrnu s názvem Zbrojovka Praga se sídlem v Praze-Vršovicích. Do nového závodu přešel od firmy J. Novotný také puškař Václav Holek (1886–1954), jehož působení ve vršovické továrně mělo zásadní význam na výrobní sortiment závodu, původně založeném pro výrobu loveckých zbraní.

Během poměrně krátké existence Zbrojovky Praga zkonstruoval dílovedoucí Václav Holek dva typy samonabíjecích pistolí, jež se staly na krátkou dobu pilotním výrobním programem závodu, později však představovaly, zejména v případě kapesního modelu v ráži 6,35 mm Browning, břemeno, s jehož prodejem měl závod nemalé starosti.

První Holkovu pistoli představoval model v ráži 7,65 mm Browning s dynamickým závěrem, sestávajícím ze dvou hlavních dílů, a vratnou pružinou navlečenou na hlavni. Bicí mechanismus sestával z kladívka a úderníku, vsazeného v bloku závěru. K vyhazování vystřelených nábojnic sloužil zápalník, pozdější provedení pistolí Praga mělo samostatný vyhazovač se dvěma rameny. Konstrukci chránil čs. patent s číslem 1328, přihlášený 14. dubna 1919 na jméno jednatele společnosti Antonína Novotného.

Již 10. března 1919 nabídla firma Zbrojovka Praga MNO svoji pistoli ve dvou provedeních, lišících se délkou hlavně. Za normální dlouhou hlaveň považovala firma délku 117 mm s celkovou délkou zbraně 185 mm, kapesní formát pistole měl mít hlaveň v délce 92 mm a celkovou délku 160 mm. Zároveň nabízela, že je schopna MNO dodat do pěti měsíců od udělení objednávky celkem 20 000 pistolí vybraného provedení v předběžné ceně 165 korun za kus. V té době však žádné vyrobené pistole neměla, pouze slibovala, že do osmi dnů je ochotna předložit vzorkový model.

Přes citelný nedostatek pistolí MNO o tak velké objednávce ani neuvažovalo; navrhovalo zbrojovce objednat 5000 kusů s tím, že o schválení celého nákupu musí požádat ministerstvo financí. S nákupem za danou cenu ministerstvo souhlasilo a uvolnilo tak pro MNO částku 825 000 korun.

Teprve 3. dubna 1919 předložila Zbrojovka Praga MNO vzorkovou pistolí, ovšem trvala na jejím vrácení ještě téhož dne, neboť ji potřebovala pro výrobu upínacích zařízení. Nakonec ji však dělostřeleckému odboru zanechala k prostudování. Zároveň předložila novou kalkulaci, z níž vyplývalo, že je ochotna pistole dodat, ovšem za cenu 200 korun za kus. Ani v tomto případě se nejednalo o její poslední stanovisko k ceně. Vedení zbrojovky tehdy netušilo, že ministerstvo financí onu částku na pořízení 5000 pistolí Praga bralo vzhledem k dalším rozpočtovým výdajům jako definitivní.

Prvních 19 pistolí předložila Zbrojovka Praga teprve 28. července 1919. Zkoušky s nimi sice pod dozorem kpt. Ing. Jaroslava Potěšila proběhly již o pět dní dříve v dílně firmy J. Novotný a na střelnici firmy ve Vršovicích, ale podstatně kritičtěji je hodnotila zkušební komise ve zbrojnici na Vořechovce.

Výčet nedostatků nedělal firmě příliš dobré jméno: „Vývrty hlavní nejsou řádně vypracovány, pole vývrtu vytrhány a částečně úplně splývají, že dělají dojem obyčejného otvoru špatným vrtákem vyvrtaného. Přechod nábojové komory do tažené části hlavně tvoří ostrý roh, což jest nepřípustné. Zvláště u pistolí čís. 2, 5, 13, 16 vnitřní součástky: spoušť, kladívko, ořech závěru, zápalník a jiné nejsou kaleny, následek toho velké opotřebení, což jest u armádní zbraně nepřípustné. Montování drážek v lůžka u saní nebyla věnována náležitá pozornost, tak povstala mezera, která ani u starých zbraní nemá býti trpěna. Uzavírající vzpruhy jsou měkké, na koncích nebroušené, jednotlivé články se zvětšením, čímž povstává velké tření a špatná funkce zbraně. Zvětšený kroužek vzpruhy zachytává na přerušené drážce saní a ruší otvírání pistole. Rukojeti vyrobené z plechu dělají dojem hrozný a neodpovídají požadavkům na ně kladeným.“ Protokol uzavřela sdělením: „Vzhledem k domácí výrobě pistolí dovoluje si komise podotknouti: po pečlivém provedení pistole může být tato k účelům vojenským použita.“

Ačkoliv na sklonku roku předložila firma MNO ještě další, upravené vzorky pistolí, do výzbroje se do konce roku 1919 žádná pistole Praga nedostala.

Exemplář s číslem 3 získalo muzeum v roce 1947 převodem z Kriminální ústředny Praha.

Ráž: 7,65 mm Browning

Celková délka: 165 mm

Výška: 108 mm

Šířka: 29,1 mm

Délka záměrné:132 mm

Délka hlavně: 95 mm

Kapacita zásobníku: 7 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 635 g