Plány Koncentračního tábora Buchenwald, 1945

Koncentrační tábor Buchenwald byl založen v červenci 1937 několik kilometrů od města Výmaru v dnešní spolkové zemi Durynsko. Na kopec v sousedství paradoxně rád chodíval během svého pobytu ve Výmaru německý klasik Johann Wolfgang Goethe. Šlo o jedno z nejstarších a největších zařízení tohoto druhu v třetí říši.

Ačkoli se Buchenwald neřadil k táborům vyhlazovacím, podmínky charakterizované především fyzicky namáhavou prací byly velmi kruté. Zpočátku v něm nacisté věznili především domácí odpůrce režimu, brzy se sem však dostala i řada tzv. asociálů (Romové, Svědci Jehovovi, homosexuálové) a samozřejmě také množství Židů. Po vypuknutí války začali do tábora proudit též političtí vězni z okupované Evropy, včetně asi 8 000 Čechů a Slováků, z nichž přibližně 800 zde zemřelo.

Tábor byl osvobozen po krátkém boji 11. dubna 1945 jednotkami americké 4. obrněné divize. Ještě předtím propuklo povstání vězňů, při němž bylo využito několik desítek pušek a pistolí, pronesených do areálu tajně z továren a následně ukrývaných.

Mezi památky na osvobození Buchenwaldu náleží mj. dvojice plánů, zpracovaných na počátku května bývalými českými vězni. Na prvním se nachází kompletní mapa tábora včetně škod, které způsobil americký nálet v srpnu 1944 a směru příjezdu amerických vojsk 11. dubna 1945. Druhý plánek se věnuje prostoru stájí na severní straně areálu. Zde příslušníci SS nainstalovali zařízení používané v letech 1941–1944 k popravě více než 8 000 sovětských válečných zajatců výstřelem do krku. Jednalo se zejména o stranické funkcionáře, politické komisaře a Židy, zavražděné na základě Instrukcí pro zacházení s politickými komisaři (Richtlinien für die Behandlung politischer Kommissare).

Prezentované plány si jako památku na svůj pobyt v tomto nechvalně proslulém zařízení odnesl československý pedagog, předválečný komunista a pozdější diplomat Ladislav Žilka (8. 8. 1909 Horní Štěpánov – 19. 12. 2002 Praha). Ten před válkou působil jako suplující profesor na gymnáziích v Nových Zámcích, Levoči a nakonec v Žilině, a to až do roku 1941, kdy ho vypověděli do protektorátu. V Buchenwaldu byl vězněn v letech 1942–1945. Po osvobození se vrátil do školství a od 1. 6. 1949 přešel do služeb Ministerstva zahraničních věcí. Kromě jiných funkcí působil jako vyslanec v Pákistánu, Řecku a Nizozemí. Penzionován byl v roce 1976.

• Rozměr mapy tábora: 40 × 32 cm
• Rozměr plánu stájí: 38 × 22 cmPlány byly do sbírky Vojenského historického ústavu Praha darovány v roce 2010.