Podpora republikánů za španělské občanské války

Podpora republikánů za španělské občanské války

Fotogalerie

Interbrigadisté při nácviku přehlídky
Ženy pochodují na přehlídce na počest interbrigád
Dvojice snímků dokumentuje jeden z aspektů španělské občanské války – ceremonie, jež měly podpořit morálku obyvatelstva republikánské zóny a udržovat pocit, že osud Španělska je propojen s osudem světa. Dne 23. září 2018 si připomeneme osmdesát let od konce bojové aktivity komunisty kontrolovaných interbrigád.

 

Roku 1938 republikáni utržili sérii vážných porážek. Počátkem roku prohráli u Teruelu, v dubnu nacionalistická vojska došla ke Středozemnímu moři a rozťala republikánskou zónu vedví. Červencový republikánský útok na řece Ebro se proměnil v boj o každý metr ve stylu první světové války – a republika nemohla své ztráty nahradit. Přítomnost cizích bojovníků v armádách obou stran byla dlouhodobě kritizována. 23. září, zatímco bitva na Ebru ještě zuřila, byly interbrigády staženy z fronty. Republikánský premiér Juan Negrín marně doufal, že i nacionalisté učiní podobný krok a že se zlepší postoj Britů a Francouzů k republice. 28. října 1938 se v Barceloně konala velkolepá přehlídka na rozloučenou s interbrigádami za účasti republikánských špiček.

Vybraným interbrigadistům bylo umožněno odejít do SSSR, kde byli někteří z nich záhy popraveni. Mnozí další pocházeli ze zemí s extrémně pravicovými režimy a neměli se kam vrátit. Republika slíbila interbrigadistům občanství, mnozí tak zůstali ve Španělsku a bojovali proti nacionalistům i nadále. Katalánsko padlo počátkem roku 1939, 1. dubna válka definitivně skončila. Bezpočet republikánů včetně mnoha bývalých interbrigadistů uprchl do Francie, která pro ně zřídila internační tábory; mnozí se záhy zapojili do boje proti Ose. Interbrigádami prošlo celkem snad okolo čtyřiceti tisíc mužů (nejvyšší odhady hovoří až o 59 380 lidech), ale nikdy nebojovala více než polovina tohoto počtu najednou; okolo 20 000 z nich padlo nebo bylo raněno.

Aktuálně


Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…