Pohled na odstřelenou protiletadlovou věž v Berlíně
Snímek zachycuje jednu z protiletadlových věží (něm. Flaktürme), která byla vybudována v Berlíně. Jedná se o dělovou věž (tzv. Geschütz-Turm, z něm. Geschütz — dělo) skupiny Flaktürm III v prostoru Humboldthain, která spadá do 1. generace dělových věží.
Snímek byl pořízen nedlouho po 28. únoru 1948, kdy byla věž spojeneckými okupačními silami částečně odstřelena. Věž od úplného zničení zachránilo nedaleké nádraží, protože při úplném odstřelu hrozilo jeho poškození. Následně došlo k částečnému zasypání věže sutí z okolních budov, které byly poničeny během druhé světové války.
Protiletadlové věže byly budovány v Německu během druhé světové války. Jejich výstavba začala v reakci na britské bombardování Berlína v roce 1940. Hlavním účelem věží bylo umožnit volný výstřel těžkým protiletadlovým dělům ráže 128 mm. Sloužily také jako protiletadlový úkryt až pro 30 000 lidí. Některé věže sloužily k uložení kulturních pokladů a jedna dokonce k ochraně zvířat z berlínské ZOO.
Celkem bylo postaveno 16 věží v 8 skupinách. Našli bychom je v Berlíně, Hamburku a Vídni. Věže se vždy stavěly po dvojicích, kdy jedna byla dělová (tzv. Geschütz-Turm) a druhá velitelská (tzv. Leit-Turm z něm. leiten — vést), velitelská věž měla navádět palbu z dělové věže. Tomu byla přizpůsobena i výzbroj. Dělová věž disponovala spřaženými děly 12,8cm, kanony 3,7cm a „čtyřčaty“ ráže 2cm. Velitelská věž měla výzbroj tvořenou pouze „čtyřčaty“ ráže 2cm. Síla výzbroje se vyvíjela od generace věže. Celkově bychom našli tři generace, které se od sebe lišily rozměry a výzbrojí. Do dnešních dnů se zachovalo celkem deset těchto věží.
Snímek odstřelené protiletadlové věže v Berlíně byl do sbírky VHÚ získán v 90. letech minulého století.
Aktuálně
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
