Pohled na pobřežní baterii Atlantického valu

Pohled na pobřežní baterii Atlantického valu

Snímek zachycuje jednu z mnoha pobřežních baterií Atlantického valu. Jde o baterii, která byla vystavěna u přístavního města Loriant ležícího na jižním pobřeží Bretaně. Během druhé světové války zde Němci vystavěli několik ponorkových úkrytů a po většinu války zde sídlila 2. a 10. ponorková flotila. Z toho důvodu také došlo k vybudování rozsáhlé protiletadlové obrany. Proti útoku z moře bylo zbudováno pobřežní opevnění, skládající se z opěrných bodů a pobřežních baterií.

Myšlenka výstavby opevnění na obranu před spojeneckým vyloděním v západní Evropě nabývala konkrétních podob od konce roku 1941. Dne 23. března 1942 Hitler nařídil vybudovat na atlantickém pobřeží pod německou kontrolou pás opevnění, známý jako Atlantický val. Výstavbu zajišťovala Organizace Todt. Na stavbě pracovaly statisíce dělníků, z velké části z donucení.

Německé velení zprvu považovalo za nezbytné pro odražení invaze, aby se Spojenci nezmocnili přístavů, kde by mohly vykládat zásoby pro invazní jednotky, proto byly v první fázi výstavby opevňovány zejména přístavy a Normanské ostrovy. Poté, co v listopadu 1943 dohled nad výstavbou Atlantického valu na francouzském pobřeží připadl polnímu maršálu Erwinu Rommelovi, začal být kladen důraz na zastavení nepřítele na plážích.

Na Atlantickém valu bylo uplatněno široké spektrum výzbroje nejrůznějšího původu, která padla Němcům do rukou, například francouzská, československá nebo sovětská. Součást valu tvořily také překážky bránící přistání člunů nebo letadel a kluzáků, položeny byly miliony min.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2017.

Aktuálně


Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…