Snímek zachycuje vchod do bývalé základní školy v obci Donja Ljubija, kde byli ubytováni příslušníci velitelství 6. mechanizovaného praporu Armády České republiky na misi IFOR. Snímek byl pořízen v dubnu 1996. Obec Donja Ljubija se nachází na území Bosny a Hercegoviny.
Dne 12. února 1996 byl 6. mechanizovaný prapor Armády České republiky zařazen do sestavy 2. kanadské mnohonárodní brigády a podřízen jejímu operačnímu velení v rámci britské mnohonárodní divize mnohonárodních sil IFOR (Implementation Force) na území Bosny a Hercegoviny. Česká republika se připojila ke třem desítkám států, jejichž vojáci působili v bývalé Jugoslávii pod velením NATO.
Velitelem 6. mechanizovaného praporu byl jmenován podplukovník Josef Sedlák. Zástupcem AČR v operaci IFOR a velitelem českého kontingentu byl ustanoven plukovník gšt. Jiří Šedivý.
Tabulkové počty praporu byly stanoveny na 834 vojáků. Část vojáků se do Bosny přesunula rovnou z Chorvatska, kde v lednu 1996 ukončil svoji činnost český prapor mírové mise UNCRO (UN Confidence Restoration Operation in Croatia). Dalších třicet vojáků bylo určeno pro velitelství kontingentu AČR, zastoupení na jednotlivých nadřízených velitelstvích a pro národní podpůrný prvek (NSE).
Hlavním úkolem 6. mechanizovaného praporu Armády České republiky v operaci IFOR bylo splnit vojenské aspekty daytonské mírové dohody. To znamenalo oddělit dříve znepřátelené strany, dohlížet na ukončení otevřených forem nepřátelství, prosadit demobilizaci jednotek válčících stran a jejich stažení do kasáren a zajistit vojenskou bezpečnost v prostoru odpovědnosti praporu. Dále pak provádět pozorování určených prostorů a objektů, provádět inspekce kasáren a míst soustředění vojenské techniky na srbské i muslimské straně, spolupracovat se zástupci místní samosprávy a nevládními organizacemi a s mezinárodními agenturami. Český prapor měl dále za povinnost vyčlenit záložní síly a síly rychlé reakce pro případné zásahy v celém prostoru odpovědnosti britské mnohonárodní divize.
Prostor odpovědnosti se nacházel v severozápadní části Bosny a Hercegoviny podél hranice s Chorvatskem. Rozkládal se po obou stranách zóny separace. V průběhu roku 1996 se třikrát změnil. Celková rozloha se pohybovala od 3 200 km² do 3 600 km². Mezietnická hranice v tomto prostoru, která byla uprostřed zóny separace, byla 62 km dlouhá. Oddělovala muslimské a srbské obyvatelstvo.
Digitální kopie snímku byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2021.