Pokusná odstřelovačská puška ZG 51 Sn

Pokusná odstřelovačská puška ZG 51 Sn

 

S výjimkou zkoušek pušek vz. 24 s optickým zaměřovačem v roce 1937 se MNO v meziválečném období otázkou zbraní pro odstřelovače nezabývalo. Situace po druhé světové válce již byla zcela jiná, o potřebě odstřelovačských pušek již nikdo nepochyboval. V tomto směru hovořily poznatky z ukončené války zcela jasnou řečí.

V druhé polovině čtyřicátých let sestávala pěchotní výzbroj především z kořistních zbraní převážně německého původu, nechyběly zde ale zbraně dovezené jednotkami 1. armádního sboru v SSSR či darované Rudou armádou. V roce 1951 tak čs. vojenská správa evidovala 10 765 německých samonabíjecích pušek G 43 a 1670 sovětských odstřelovačských pušek vz. 91/30, dalších 738 kusů bylo nevyužitelných, jelikož k nim chyběly dalekohledy. Otázka budoucí jednotné odstřelovačské pušky nebyla tehdy ještě definitivně vyřešena.

V létě 1949 předložila Zbrojovka Brno konstrukci Otakara Galaše (1904–1968) s označením ZG 49 Sn v ráži 7,92 x 64 mm. Nejednalo se o standardně vyráběný náboj, nýbrž o pokusné provedení s využitím nábojnice loveckého náboje 8 x 64 mm a střely 7,92 mm Mauser. Přestože si MNO objednalo ke zkouškám v roce 1950 dvacet kusů a na podzim téhož roku s nimi provedlo vojskové zkoušky, závěry z dubna 1951 vedly k zamítnutí zbraně na experimentální náboj. V srpnu 1952 v souvislosti s rážovou unifikací vytyčila vojenská správa požadavek na konstrukci zbraně v ráži 7,62 mm Mosin s tím, že zbraň musí splňovat požadavek precize zásahu 10 ran do čtverce 50 x 50 cm na vzdálenost 800. Otakar Galaš připravil dvě varianty pušky s označením ZG 51 Sn, z nichž první měla závěr systému Mauser a druhá se systémem Mosin, adaptovaným ze sovětské pušky vz. 91/30. Čtyři prototypy, zkoušené v létě roku 1952, nesplnily zadané parametry přesnosti. Tehdy také došlo k definitivnímu zamítnutí závěrového systému Mauser. Další vývoj se již soustředil na zbraně na bázi sovětské pušky Mosin a zbraně s Mauserovým závěrem sloužily následně při zkouškách pouze pro komparaci.

Jediný exemplář z celé vývojové řady čs. odstřelovačských pušek, konstruovaný s odnímatelným zásobníkem, má výrobní číslo 001 a je zařízen na náboj 7,62 mm Mosin. Veškeré předchozí a následující prototypy měly zásobovací mechanismus tvořený nábojovou schránkou. Závěrový systém Mauser má prodlouženou matici úderníku a tvarově přizpůsobenou tak, aby mohl střelec úderník napnout, aniž by manipuloval se závěrem. Zbraň je vybavena optickým zaměřovačem s 2,5násobným zvětšením, původně vyrobeným pro některý z předchozích prototypů ZG 49 Sn.

Exemplář získalo muzeum v roce 1961 převodem z Výzkumného a zkušebního střediska 010 v Praze.

 

Ráž: 7,62 mm Mosin

Celková délka: 1173 mm

Délka hlavně: 653 mm

Kapacita zásobníku: 5 nábojů

Hmotnost: 4250 g

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…