Pokusná odstřelovačská puška ZG 51 Sn

Pokusná odstřelovačská puška ZG 51 Sn

 

S výjimkou zkoušek pušek vz. 24 s optickým zaměřovačem v roce 1937 se MNO v meziválečném období otázkou zbraní pro odstřelovače nezabývalo. Situace po druhé světové válce již byla zcela jiná, o potřebě odstřelovačských pušek již nikdo nepochyboval. V tomto směru hovořily poznatky z ukončené války zcela jasnou řečí.

V druhé polovině čtyřicátých let sestávala pěchotní výzbroj především z kořistních zbraní převážně německého původu, nechyběly zde ale zbraně dovezené jednotkami 1. armádního sboru v SSSR či darované Rudou armádou. V roce 1951 tak čs. vojenská správa evidovala 10 765 německých samonabíjecích pušek G 43 a 1670 sovětských odstřelovačských pušek vz. 91/30, dalších 738 kusů bylo nevyužitelných, jelikož k nim chyběly dalekohledy. Otázka budoucí jednotné odstřelovačské pušky nebyla tehdy ještě definitivně vyřešena.

V létě 1949 předložila Zbrojovka Brno konstrukci Otakara Galaše (1904–1968) s označením ZG 49 Sn v ráži 7,92 x 64 mm. Nejednalo se o standardně vyráběný náboj, nýbrž o pokusné provedení s využitím nábojnice loveckého náboje 8 x 64 mm a střely 7,92 mm Mauser. Přestože si MNO objednalo ke zkouškám v roce 1950 dvacet kusů a na podzim téhož roku s nimi provedlo vojskové zkoušky, závěry z dubna 1951 vedly k zamítnutí zbraně na experimentální náboj. V srpnu 1952 v souvislosti s rážovou unifikací vytyčila vojenská správa požadavek na konstrukci zbraně v ráži 7,62 mm Mosin s tím, že zbraň musí splňovat požadavek precize zásahu 10 ran do čtverce 50 x 50 cm na vzdálenost 800. Otakar Galaš připravil dvě varianty pušky s označením ZG 51 Sn, z nichž první měla závěr systému Mauser a druhá se systémem Mosin, adaptovaným ze sovětské pušky vz. 91/30. Čtyři prototypy, zkoušené v létě roku 1952, nesplnily zadané parametry přesnosti. Tehdy také došlo k definitivnímu zamítnutí závěrového systému Mauser. Další vývoj se již soustředil na zbraně na bázi sovětské pušky Mosin a zbraně s Mauserovým závěrem sloužily následně při zkouškách pouze pro komparaci.

Jediný exemplář z celé vývojové řady čs. odstřelovačských pušek, konstruovaný s odnímatelným zásobníkem, má výrobní číslo 001 a je zařízen na náboj 7,62 mm Mosin. Veškeré předchozí a následující prototypy měly zásobovací mechanismus tvořený nábojovou schránkou. Závěrový systém Mauser má prodlouženou matici úderníku a tvarově přizpůsobenou tak, aby mohl střelec úderník napnout, aniž by manipuloval se závěrem. Zbraň je vybavena optickým zaměřovačem s 2,5násobným zvětšením, původně vyrobeným pro některý z předchozích prototypů ZG 49 Sn.

Exemplář získalo muzeum v roce 1961 převodem z Výzkumného a zkušebního střediska 010 v Praze.

 

Ráž: 7,62 mm Mosin

Celková délka: 1173 mm

Délka hlavně: 653 mm

Kapacita zásobníku: 5 nábojů

Hmotnost: 4250 g

Aktuálně



Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…
Veteráni prvního českého praporu UNPROFOR převzali na Vítkově pamětní odznak

Veteráni prvního českého praporu UNPROFOR převzali na Vítkově pamětní odznak

22. 09. 2023
V Národním památníku na Vítkově se v pátek 22. září 2023 uskutečnilo slavnostní…
Dětský den v Lešanech v sobotu 23. září

Dětský den v Lešanech v sobotu 23. září

21. 09. 2023
V sobotu 23. září bude Vojenské technické muzeum v Lešanech u Týnce nad Sázavou…
Armádní muzeum na Žižkově navštívili současný i bývalý velitel Nebraské národní gardy

Armádní muzeum na Žižkově navštívili současný i bývalý velitel Nebraské národní gardy

19. 09. 2023
Bývalý i současný velitel Nebraské národní gardy v minulých dnech navštívili Armádní…
Když prší v poušti…

Když prší v poušti…

19. 09. 2023
Nedávná přírodní katastrofa s tisíci mrtvými v prostoru přístavního města Derna (arabsky Darná, درنة‎)…