Polský samopal Blyskawica
Fotogalerie
Název konstruktéři odvodili od obrazce v podobě tří blesků, jež vyryl ing. Wielanier do duralové botky ramenní sklopné ramenní opěrky. Obrazec vznikl částečně náhodně, avšak podobný znak používala tehdy v Polsku oblíbená firma Elektrit, vyrábějící elektrické kuchyňské nářadí.
Dílny, v nichž se jednotlivé části samopalů vyráběly, byly rozmístěny po celé Varšavě, přičemž hlavní montáž probíhala na Grzybowském náměstí v dílně Franciszka Makowieckiego, jež vyráběla ploty a pletivo. Hotové zbraně skladovala AK v centrálním skladu v zamaskované pivnici. Většina dílen, jež se na výrobě Blyskawic podílela, měla pro případ odhalení prostor zajištěn náložemi s časovými spínači. Do vypuknutí Varšavského povstání vyrobily varšavské dílny okolo 600 samopalů a během něj se podařilo, podle svědectví pamětníků, zkompletovat okolo 40 kusů.
Blyskawica představovala výrobně jednoduchou zbraň, jejíž díly konstrukčně ale vycházely z výrobních možností jednotlivých dílen Armii Krajowej; nejednalo se tedy o kopii anglického samopalu Sten, jak bylo dříve uváděno. Jediné, co ji s anglickou zbraní spojovalo, byl zásobník s identickými parametry. Varšavské povstání, jež vypuklo 1. srpna 1944, Němci utopili v krvi a dochované exempláře Blyskawice vzhledem k nízkému počtu dochovaných kusů jsou dnes velmi vzácné.
Exemplář samopalu, jenž nenese žádné značení, získalo muzeum převodem ze staršího sbírkového fondu, kam se pravděpodobně dostal v rámci poválečných svozů.
Ráž: 9 mm Parabellum
Celková délka: 720 mm/559 mm
Délka hlavně: 195 mm
Délka záměrné: 314 mm
Hmotnost s prázdným zásobníkem: 3660 g
Kapacita zásobníku: 32 nábojů
2.8.
Filmotéka
Rozdělená země,
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
