Polský samopal Blyskawica

Polský samopal Blyskawica

Fotogalerie

Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Polský samopal Blyskawica
Historie výroby polských samopalů, známých pod označením Blyskawica, sahá až do roku 1942, kdy inž. Waclaw Zawrotny přišel k vedení ilegální Armii Krajowej (AK) s návrhem vyrábět v okupované Varšavě mozaikovým způsobem samopaly. Společně s inž. Sewerynem Wielanierem rozpracovali konstrukci budoucí zbraně, jejíž prototyp dokončili za pomoci řady spolupracovníků v srpnu 1943. Po odstranění funkčních závad prototypu a zanesení změn do výrobní dokumentace dostala v listopadu nová zbraň jméno Blyskawica.

Název konstruktéři odvodili od obrazce v podobě tří blesků, jež vyryl ing. Wielanier do duralové botky ramenní sklopné ramenní opěrky. Obrazec vznikl částečně náhodně, avšak podobný znak používala tehdy v Polsku oblíbená firma Elektrit, vyrábějící elektrické kuchyňské nářadí.

Dílny, v nichž se jednotlivé části samopalů vyráběly, byly rozmístěny po celé Varšavě, přičemž hlavní montáž probíhala na Grzybowském náměstí v dílně Franciszka Makowieckiego, jež vyráběla ploty a pletivo. Hotové zbraně skladovala AK v centrálním skladu v zamaskované pivnici. Většina dílen, jež se na výrobě Blyskawic podílela, měla pro případ odhalení prostor zajištěn náložemi s časovými spínači. Do vypuknutí Varšavského povstání vyrobily varšavské dílny okolo 600 samopalů a během něj se podařilo, podle svědectví pamětníků, zkompletovat okolo 40 kusů.

Blyskawica představovala výrobně jednoduchou zbraň, jejíž díly konstrukčně ale vycházely z výrobních možností jednotlivých dílen Armii Krajowej; nejednalo se tedy o kopii anglického samopalu Sten, jak bylo dříve uváděno. Jediné, co ji s anglickou zbraní spojovalo, byl zásobník s identickými parametry. Varšavské povstání, jež vypuklo 1. srpna 1944, Němci utopili v krvi a dochované exempláře Blyskawice vzhledem k nízkému počtu dochovaných kusů jsou dnes velmi vzácné.

Exemplář samopalu, jenž nenese žádné značení, získalo muzeum převodem ze staršího sbírkového fondu, kam se pravděpodobně dostal v rámci poválečných svozů.

 

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 720 mm/559 mm

Délka hlavně: 195 mm

Délka záměrné: 314 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem: 3660 g

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

2.8.

Filmotéka

Rozdělená země,

 

 

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…