Polský samopal Blyskawica

Polský samopal Blyskawica

Historie výroby polských samopalů, známých pod označením Blyskawica, sahá až do roku 1942, kdy inž. Waclaw Zawrotny přišel k vedení ilegální Armii Krajowej (AK) s návrhem vyrábět v okupované Varšavě mozaikovým způsobem samopaly. Společně s inž. Sewerynem Wielanierem rozpracovali konstrukci budoucí zbraně, jejíž prototyp dokončili za pomoci řady spolupracovníků v srpnu 1943. Po odstranění funkčních závad prototypu a zanesení změn do výrobní dokumentace dostala v listopadu nová zbraň jméno Blyskawica.

Název konstruktéři odvodili od obrazce v podobě tří blesků, jež vyryl ing. Wielanier do duralové botky ramenní sklopné ramenní opěrky. Obrazec vznikl částečně náhodně, avšak podobný znak používala tehdy v Polsku oblíbená firma Elektrit, vyrábějící elektrické kuchyňské nářadí.

Dílny, v nichž se jednotlivé části samopalů vyráběly, byly rozmístěny po celé Varšavě, přičemž hlavní montáž probíhala na Grzybowském náměstí v dílně Franciszka Makowieckiego, jež vyráběla ploty a pletivo. Hotové zbraně skladovala AK v centrálním skladu v zamaskované pivnici. Většina dílen, jež se na výrobě Blyskawic podílela, měla pro případ odhalení prostor zajištěn náložemi s časovými spínači. Do vypuknutí Varšavského povstání vyrobily varšavské dílny okolo 600 samopalů a během něj se podařilo, podle svědectví pamětníků, zkompletovat okolo 40 kusů.

Blyskawica představovala výrobně jednoduchou zbraň, jejíž díly konstrukčně ale vycházely z výrobních možností jednotlivých dílen Armii Krajowej; nejednalo se tedy o kopii anglického samopalu Sten, jak bylo dříve uváděno. Jediné, co ji s anglickou zbraní spojovalo, byl zásobník s identickými parametry. Varšavské povstání, jež vypuklo 1. srpna 1944, Němci utopili v krvi a dochované exempláře Blyskawice vzhledem k nízkému počtu dochovaných kusů jsou dnes velmi vzácné.

Exemplář samopalu, jenž nenese žádné značení, získalo muzeum převodem ze staršího sbírkového fondu, kam se pravděpodobně dostal v rámci poválečných svozů.

 

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 720 mm/559 mm

Délka hlavně: 195 mm

Délka záměrné: 314 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem: 3660 g

Kapacita zásobníku: 32 nábojů

2.8.

Filmotéka

Rozdělená země,

 

 

Aktuálně



Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…
V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

11. 07. 2025
Studentky druhého ročníku Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické…
Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…