Pražské povstání a jeho barikády

Pražské povstání a jeho barikády

Snímky zachycují povstalce v Praze v různých fázích Pražského povstání v květnu 1945, jehož 69. výročí si nyní připomínáme. Na snímcích jsou zachyceny: barikády na pražských ulicích a jejich nesourodí obránci s částečně ukořistěnou výzbrojí a výstrojí; povstalecká barikáda u kavárny Slavia; úklid po boji.

 

Počátkem května 1945 již bylo na většině míst Evropy dobojováno. V českých zemích se však stále nacházel asi milion vojáků německé Skupiny armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Počínaje přerovským povstáním z 1. května 1945 české obyvatelstvo na různých místech živelně povstávalo. K nejrozsáhlejšímu povstání došlo samozřejmě v Praze.

Dne 5. května 1945 v šest hodin ráno začal pražský rozhlas s vlasteneckým vysíláním, před polednem přešla Staroměstská radnice do rukou Národního výboru Praha. Budova rozhlasu na Vinohradské třídě byla obsazena SS, po poledni se o ni rozhořely boje a zaměstnanci rozhlasu volali o pomoc. Zároveň padly první výstřely u Staroměstské radnice. Rozhlas definitivně přešel do českých rukou kolem 18. hodiny.

K povstání se kromě civilistů hromadně přidávali příslušníci protektorátní policie a četnictva, Vládního vojska a protivzdušné obrany. Celkem proti Němcům v Praze bojovalo se zbraní v ruce asi 30 000 Čechů z Prahy i okolí, jimž se nedostávalo zbraní ani střeliva. Bojovou činnost koordinovala povstalecká velitelství Alex (s celozemskou působností) a Bartoš (řídící operace v Praze), velitelem povstání byl generál Karel Kutlvašr. Na politické rovině reprezentovala povstalce Česká národní rada vedená prof. Albertem Pražákem.

Proti povstání se postavila silná německá posádka pod vedením generála Rudolfa Toussainta plus další síly, které se ku Praze stahovaly z okolí – celkem asi 40 000 vojáků. Proti očekávanému náporu německé přesily s těžkou technikou povstalci postavili velké množství barikád. 6. května se na stranu povstalců přidali vlasovci, tj. příslušníci Ruské osvobozenecké armády, zformované ze sovětských válečných zajatců a bojující až do konce války na straně Němců. Pro neshody s Českou národní radou, v níž dominoval komunistický vliv reprezentovaný Josefem Smrkovským, se však již 7. května večer začali stahovat směrem k americkým liniím.

Dne 7. května Německo kapitulovalo v Remeši, 8. května v 16:00 došlo k dohodě mezi Českou národní radou a Toussaintem, podle které Němci kapitulovali a mohli volně odejít z Prahy. Většina německých vojáků i spousta civilistů toho využila, menší množství Němců kladlo fanatický odpor až do druhého dne. Zatímco Češi umírali, americké síly nečinně stály na demarkační linii v západních Čechách – Stalin potřeboval, aby Prahu osvobodila Rudá armáda. Sovětské armády proudily do Čech z několika směrů, první sovětské tanky od Berlína dorazily na okraj Prahy za rozbřesku 9. května.

Je naprosto nespravedlivé vytýkat Pražanům, že povstali až v květnu 1945. Židé ve varšavském ghettu povstali teprve ve chvíli, kdy ghettu hrozila likvidace. Poláci ve Varšavě, stejně jako Francouzi v Paříži, povstali teprve v okamžiku, kdy se k jejich městu blížila fronta – tedy ve stejné situaci jako Češi v Praze. Za bojů v Praze padlo asi 1500 českých povstalců, zhruba 300 vlasovců, 30 Sovětů a asi 1 000 německých vojáků. Zahynulo také velké množství civilistů – boje byly zejména z německé strany provázeny krutostmi. Značné byly též materiální škody, zničena byla např. velká část Staroměstské radnice.

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…