Příjezd španělských letců na Gibraltar 5. července 1929

Příjezd španělských letců na Gibraltar 5. července 1929

Španělští letci Ramón Franco, Julio Ruíz de Alda, Eduardo González Gallarza a Madariaga se v červnu 1929 neúspěšně pokusili přeletět Atlantik na hydroplánu Dornier Do J „Wal“. Nouzově přistáli na moři u Azorských ostrovů a byli zachráněni britským námořnictvem. Na snímku je zachycen jejich příjezd do Gibraltaru 5. července 1929, i s jejich hydroplánem.

 

Generalissimus Francisco Franco y Bahamonde (4. prosinec 1892 – 20. listopad 1975) pocházel z dosti nestandardní rodiny, rozdělené i po politické linii. Otec Nicolás Franco y Salgado Araujo (1855–1942) byl námořní důstojník, který záhy opustil svoji ženu a děti. Mladší bratr Ramón Franco y Bahamonde (2. únor 1896 – 28. říjen 1938) byl proslavený letec, levicový aktivista a republikánský spiklenec.

Prvním slavným činem Ramóna Franca bylo překonání jižního Atlantiku. Již v březnu až červnu 1922 přeletěli přes Atlantik do Brazílie portugalští letci Cago Coutinho a Sacadura Cabral, ti však na to potřebovali celkem tři hydroplány Fairey III – opakovaně museli čekat na nový, a proto jim to také trvalo tak dlouho. Ramónu Francovi se to povedlo napoprvé, s hydroplánem Plus Ultra (typ Dornier Do J), jehož jméno odkazovalo na heslo ze španělského státního znaku. Hydroplán odstartoval 22. ledna 1926 z jihošpanělského města Palos de la Frontera, jeho posádku tvořili kromě Ramóna Franca také Julio Ruíz de Alda, Juan Manuel Duran a Pablo Rada. Španělští letci podnikli mezipřistání na Kanárských a Kapverdských ostrovech, na brazilském ostrově Fernão de Noronha, v Recife, Rio de Janeiru a uruguayském Montevideu, a 26. ledna 1926 dorazili do cíle cesty v Buenos Aires. Ramón Franco překonal Atlantik o rok dříve než Charles Lindbergh a jeho letoun Spirit of St. Louis. Ramónova proslulost byla obrovská.

Francisco Franco byl již ve dvacátých letech přes svůj mladý věk zasloužilým veteránem koloniálních válek a spoluzakladatelem španělské Cizinecké legie. Přesto se stalo, že o něm španělské noviny psaly jako o „bratru slavného letce“. Další pokus o překonání Atlantiku Ramón Franco zahájil v červnu 1929 s jiným hydroplánem. Tento let však skončil nezdarem, hydroplán u Azorských ostrovů nouzově přistál na moři a po osmi dnech, 29. června 1929 posádku zachránila britská letadlová loď Eagle.

Na přelomu dvacátých a třicátých let byla situace ve Španělsku již dosti kritická. 12. prosince 1930 došlo k republikánskému pokusu o převrat. Posádka v aragonské Jace se vzbouřila a táhla na Madrid. Generál Francisco Franco, který touto dobou velel pěchotní akademii v nedaleké Zaragoze, shromáždil svoje kadety, rozhodnut zablokovat vzbouřencům cestu. Jeho bratr Ramón mezitím létal nad Madridem a shazoval letáky, ve kterých vyzýval ke svržení krále Alfonse XIII. Bombardovat královský palác se neodhodlal z obav, že by došlo k civilním obětem. Povstání bylo potlačeno i bez zásahu kadetů ze Zaragozy a Ramón uprchl do exilu. Jen pár měsíců poté monarchie padla, Ramón se vrátil do vlasti a do exilu odešel naopak Alfons XIII. Ramón nejprve zaujal vysoký post ve velení španělského letectva, ale zapletl se s anarchisty a jeho kariéra v armádě skončila. Nechal se zvolit do kortesů, španělského parlamentu, za Katalánskou republikánskou stranu. Posléze se stal leteckým atašé na španělské ambasádě ve Washingtonu. Naopak jeho přítel a někdejší kopilot Ruíz de Alda se stal jedním z vůdců tehdy marginální fašistické Falangy.

17./18. července 1936 vypukla španělská občanská válka. Ramón Franco prvních několik měsíců vyčkával a poté se vrátil do vlasti – aby se přidal k nacionalistickým silám. Jedním z podnětů mohlo být, že Ruíz de Alda byl 23. srpna 1936 zavražděn anarchistickými milicemi v madridském vězení. Francisco Franco svěřil svému bratrovi velení letecké základny na Mallorce, což se setkalo s nesouhlasem povstaleckých letců. Velitel nacionalistického letectva Alfredo Kindelán, zásadový a oddaný monarchista, marně psal svému caudillovi, že Ramónovo jmenování „bylo velice špatně přijato mezi letci, kteří dávají najevo jednomyslné přání, aby Váš bratr nesloužil v letectvu, přinejmenším ne ve velitelské funkci.“ Francisco Franco na tyto názory nebral zřetel.

Podplukovník Ramón Franco během občanské války již nezavdával příčinu k dalšímu pohoršení, svědomitě velel své jednotce a účastnil se bojových misí. 28. října 1938 vzlétl v bouřlivém počasí v hydroplánu italského původu typu CANT Z.506 nad Středozemní moře, načež zahynul i s ostatními čtyřmi členy posádky. S největší pravděpodobností se jednalo o nehodu, vynořily se však i zvěsti o sabotáži nebo o tom, že generalissimus Franco nechal svého bratra zlikvidovat, protože se obával jeho přelétnutí na republikánskou stranu. Koncem října 1938 však již byla situace na frontách taková, že přidat se k republikánům naprosto nedávalo smysl; krom toho by Ramón Franco musel přemoci zbytek posádky. Generalissimus Franco po bratrově smrti s Ramónovou vdovou a dcerou nevyhledával další kontakty.

Hydroplán Plus Ultra byl darován Argentině a nyní se nachází v muzeu ve městě Luján nedaleko Buenos Aires. Poslední člen Ramónovy posádky z neúspěšného letu z roku 1929, Eduardo González Gallarza, se stal generálporučíkem, v letech 1945–57 byl ministrem letectví a zemřel roku 1986 ve věku 88 let.

 

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…