Fotografie zachycuje stahující se příslušníky Hraničářského pluku 6 po odstoupení pohraničních oblastí v říjnu 1938.
Večer 29. září 1938 se v Mnichově sešli zástupci čtyř velmocí – Benito Mussolini (Itálie), Adolf Hitler (Německo), Neville Chamberlain (Velká Británie) a Édouard Daladier (Francie). Jednání, které probíhalo bez účasti československých zástupců (ti byli vpuštěni pouze do předsálí), skončilo dohodou, jež nařizovala Československu odevzdat Německu území, kde žije většina německé populace. Byla určena čtyři záborová pásma, později se přidalo i pásmo páté. Smlouva byla podepsána 30. září 1938 ráno v 1.30. První pásmo záboru se mělo začít obsazovat již 1. října 1938.
Odstoupením pohraničí Německu napětí na československých hranicích zdaleka neskončilo, na povrch znovu vyplavaly spory z dob vzniku republiky. Již 21. září 1938 formulovala polská vláda své územní nároky vůči Československu. Poláci začali po vzoru Němců vysílat do pohraničí teroristické skupiny, které napadaly příslušníky československých jednotek. Docházelo ke střetům s jednotkami SOS. Polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí, na které byla nucena naše vláda přistoupit. Již 2. října 1938 začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou, které se protáhlo až do 11. října 1938.
Nato hned navázaly další územní požadavky, tentokrát ze strany Maďarska. Tyto snahy vyvrcholily dne 2. listopadu 1938 vídeňskou arbitráží, v níž se rozhodlo, že Československo Maďarsku odstoupí ve dnech 5.–10. listopadu 1938 část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi. Stejně jako v předešlých případech vysílala i maďarská armáda na Slovensko teroristické oddíly, které se tam střetávaly s jednotkami SOS a armádou.
Snímek byl do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2015.