Pád a opětovné dobytí pevnosti Přemyšl

Pád a opětovné dobytí pevnosti Přemyšl

Pohled na vytrženou pozorovací věž jednoho z fortů pevnosti Přemyšl během 1. světové války. Dne 22. března 1915 padla největší rakousko-uherská pevnost, která stála blízko tehdejších hranic s carským Ruskem. Pevnost však Rusové jen o pár měsíců ztratili.

Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války a do první světové války se z ní stala nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.

Pevnost Přemyšl byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radko Dimitrijeva. Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10 000–40 000 mužů. Dne 9. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda.

Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami, které se nestačily před druhým obléháním doplnit.

Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. Dne 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.

Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k osvobození většiny Haliče, včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovu dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Aktuálně



1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…
Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…