Pád a opětovné dobytí pevnosti Přemyšl

Pohled na vytrženou pozorovací věž jednoho z fortů pevnosti Přemyšl během 1. světové války. Dne 22. března 1915 padla největší rakousko-uherská pevnost, která stála blízko tehdejších hranic s carským Ruskem. Pevnost však Rusové jen o pár měsíců ztratili.

Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války a do první světové války se z ní stala nejsilnější rakousko-uherská pevnost na hranicích s Ruskem.

Pevnost Přemyšl byla poprvé obklíčena po polovině září 1914 silami generála Radko Dimitrijeva. Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10 000–40 000 mužů. Dne 9. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda.

Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků s nedostatečnými zásobami, které se nestačily před druhým obléháním doplnit.

Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. Dne 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110 000–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.

Po úspěšném rakousko-uherském a německém protiútoku, který byl zahájen počátkem května u Gorlice, došlo k osvobození většiny Haliče, včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovu dobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.