Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Fotogalerie

Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Dne 2. března 1978 odstartovala v 15 h 28 min 10 sec greenwichského času z kosmodromu Bajkonur kosmická loď označená SSSR-Sojuz-28. Na její palubě se nacházela mezinárodní posádka ve složení: velitel Alexej Alexandrovič Gubarev a kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Jednalo se o první let občana Československa do vesmíru. Posádka poté provedla spojení s orbitální stanicí Saljut-6, řadu vědeckých experimentů, pozorování a úspěšné odpoutání. Návrat přistávacího modulu s kosmonauty proběhl 10. března 1978 v 13 h 44 min 40 sec UTC v poušti 310 km západně od města Celinograd.

Let trval celkem 190 h 16 min 30 sec, loď dosáhla maximální výšky 358 km nad povrchem Země a celková uletěná vzdálenost byla 5 279 898 km. Sojuz-28 byla pilotovaná loď s dvoučlenou posádkou, skládající se z přistávacího modulu, orbitálního prostoru a agregátového prostoru. Loď umožňovala přiblížení a spojení s orbitální stanicí Saljut-6 a přechod její posádky. Návratová kabina sloužila jako pilotní kabina během startu, přistání a motorických manévrů. Povrch byl kryt tepelným štítem, chránícím konstrukci před aerodynamickým ohřevem během vstupu do atmosféry. Byly zde umístěny řídící a navigační systémy lodě, dvě tvarovaná křesla pro kosmonauty, palubní deska, ovládací prvky lodě a součásti přistávacího systému.

Při sestupu z orbity se ve výši 9 km otevíral brzdící padák a za ním hlavní vrchlík padákového systému, který zbrzďoval přistání. Těsně před dosednutím se spínaly ve výši 1 m prachové motory, určené pro měkké přistání. Aby bylo možné modul po přistání co nejdříve najít, byl tento vybaven rádiovými systémy, které umožňovaly jeho automatické zaměření doprovodným týmem.

průměr modulu 2 650 mm

délka modulu 2 200 mm

hmotnost modulu 2 800 kg

 

Aktuálně


Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…