Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Fotogalerie

Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Dne 2. března 1978 odstartovala v 15 h 28 min 10 sec greenwichského času z kosmodromu Bajkonur kosmická loď označená SSSR-Sojuz-28. Na její palubě se nacházela mezinárodní posádka ve složení: velitel Alexej Alexandrovič Gubarev a kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Jednalo se o první let občana Československa do vesmíru. Posádka poté provedla spojení s orbitální stanicí Saljut-6, řadu vědeckých experimentů, pozorování a úspěšné odpoutání. Návrat přistávacího modulu s kosmonauty proběhl 10. března 1978 v 13 h 44 min 40 sec UTC v poušti 310 km západně od města Celinograd.

Let trval celkem 190 h 16 min 30 sec, loď dosáhla maximální výšky 358 km nad povrchem Země a celková uletěná vzdálenost byla 5 279 898 km. Sojuz-28 byla pilotovaná loď s dvoučlenou posádkou, skládající se z přistávacího modulu, orbitálního prostoru a agregátového prostoru. Loď umožňovala přiblížení a spojení s orbitální stanicí Saljut-6 a přechod její posádky. Návratová kabina sloužila jako pilotní kabina během startu, přistání a motorických manévrů. Povrch byl kryt tepelným štítem, chránícím konstrukci před aerodynamickým ohřevem během vstupu do atmosféry. Byly zde umístěny řídící a navigační systémy lodě, dvě tvarovaná křesla pro kosmonauty, palubní deska, ovládací prvky lodě a součásti přistávacího systému.

Při sestupu z orbity se ve výši 9 km otevíral brzdící padák a za ním hlavní vrchlík padákového systému, který zbrzďoval přistání. Těsně před dosednutím se spínaly ve výši 1 m prachové motory, určené pro měkké přistání. Aby bylo možné modul po přistání co nejdříve najít, byl tento vybaven rádiovými systémy, které umožňovaly jeho automatické zaměření doprovodným týmem.

průměr modulu 2 650 mm

délka modulu 2 200 mm

hmotnost modulu 2 800 kg

 

Aktuálně


PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 25 - 9. července 1926

09. 07. 2026
Štábní kapitán Stanovský v Cařihradě. Z Bukurešti odletěli naši letci ve čtvrtek…
Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

Do Leteckého muzea Kbely i bez zraku. Haptické prohlídky umožňují „prohlédnout“ si letadla i lidem se zrakovým handicapem

09. 07. 2026
Letecké muzeum Kbely nabízí návštěvníkům se zrakovým handicapem možnost, která v podobných…
PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

PŘED 100 LETY - Aero bulletin č. 24 - št. kpt. Stanovský s letounem Aero Ab-11 přistál již v Bukurešti. Překročeno 10 000 km cesty

08. 07. 2026
Telegramem podávaným v Bukurešti 8. VII. v 1 hod. v noci oznamuje…
Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

Připomínáme stoleté výročí tzv. Gajdovy aféry

08. 07. 2026
V červenci 1926 naplno propukla jedna z nejsledovanějších afér meziválečného Československa. Ve…
Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

Před 100 lety - Aero bulletin č. 23 - štábní kapitán Stanovský ve Varšavě. Letěl již 9415 km sedmnácti státy

07. 07. 2026
Št. kapitána Stanovského opustili jsme v Kovně, hlavním městě Litvy, kde přistál…