Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Přistávací modul kosmické lodě Sojuz-28

Fotogalerie

Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
Přistávací modul Sojuz-28
A. Gubarev a V. Remek (vpravo)
Přistání modulu
Start rakety s V. Remkem
Dne 2. března 1978 odstartovala v 15 h 28 min 10 sec greenwichského času z kosmodromu Bajkonur kosmická loď označená SSSR-Sojuz-28. Na její palubě se nacházela mezinárodní posádka ve složení: velitel Alexej Alexandrovič Gubarev a kosmonaut-výzkumník Vladimír Remek. Jednalo se o první let občana Československa do vesmíru. Posádka poté provedla spojení s orbitální stanicí Saljut-6, řadu vědeckých experimentů, pozorování a úspěšné odpoutání. Návrat přistávacího modulu s kosmonauty proběhl 10. března 1978 v 13 h 44 min 40 sec UTC v poušti 310 km západně od města Celinograd.

Let trval celkem 190 h 16 min 30 sec, loď dosáhla maximální výšky 358 km nad povrchem Země a celková uletěná vzdálenost byla 5 279 898 km. Sojuz-28 byla pilotovaná loď s dvoučlenou posádkou, skládající se z přistávacího modulu, orbitálního prostoru a agregátového prostoru. Loď umožňovala přiblížení a spojení s orbitální stanicí Saljut-6 a přechod její posádky. Návratová kabina sloužila jako pilotní kabina během startu, přistání a motorických manévrů. Povrch byl kryt tepelným štítem, chránícím konstrukci před aerodynamickým ohřevem během vstupu do atmosféry. Byly zde umístěny řídící a navigační systémy lodě, dvě tvarovaná křesla pro kosmonauty, palubní deska, ovládací prvky lodě a součásti přistávacího systému.

Při sestupu z orbity se ve výši 9 km otevíral brzdící padák a za ním hlavní vrchlík padákového systému, který zbrzďoval přistání. Těsně před dosednutím se spínaly ve výši 1 m prachové motory, určené pro měkké přistání. Aby bylo možné modul po přistání co nejdříve najít, byl tento vybaven rádiovými systémy, které umožňovaly jeho automatické zaměření doprovodným týmem.

průměr modulu 2 650 mm

délka modulu 2 200 mm

hmotnost modulu 2 800 kg

 

Aktuálně


Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

Přijďte ve čtvrtek do Armádního muzea na komentované historické filmy z našich sbírek

24. 03. 2025
Další podvečer při němž odborníci z VHÚ Praha komentují dochované historické filmové…
Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

Seminář pro muzejní pedagogy se konal v Armádním muzeu Žižkov

24. 03. 2025
Pracovní skupina pro spolupráci mezi Armádním muzeem Žižkov a školou Komise pro…
Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Skončila mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

21. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov skončila třídenní mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví…
Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Druhým dnem pokračovala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

20. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov pokračuje mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v…
Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

Začala mezinárodní vědecká konference „Válečná a vojensko-politická spojenectví v moderních a soudobých dějinách střední Evropy: Přednosti, limity, výzvy“

19. 03. 2025
V Armádním muzeu Žižkov začala ve středu 19. března třídenní mezinárodní vědecká konference…