Prototyp kluzáku XL-13 Blaník, výr. č. 02

Prototyp kluzáku XL-13 Blaník, výr. č. 02

Na sklonku roku 2013 získal VHÚ do svých sbírek vzácný exponát s pohnutými osudy. Jednalo se prototyp světoznámého celokovového kluzáku čs. konstrukce L-13 Blaník, navrženého kolektivem Ing. Karla Dlouhého. Tento stroj vznikl spolu se sesterským kusem v prototypových dílnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha a zalétán byl v červnu 1956 pilotem Jiřím Bláhou. Je zajímavé, že první lety provedl s imatrikulací OK-6202 a byl původně určen pro Mistrovství světa v plachtění ve francouzském Saint Jean.

Při pozemní přepravě na závody dne 19. června 1956 byl však u Norimberka těžce poškozen a vrátil se do VZLÚ ke generální opravě. Ta byla provedena bleskovým tempem a byly k ní použity díly z mezitím také poškozeného prvního prototypu. Poté byl do Francie přepraven letecky a mistrovství se zúčastnil, ale již jako OK-6201. Byly o tom také v jeho Deníku provedeny příslušné zápisy.

Oba prototypy Blaníku se od sériové verze poměrně hodně lišily. Měly jiný tvar průřezu trupu a tím i překrytu kabiny, vodorovné ocasní plochy byly nedělené a křídla měla jinak řešenou mechanizaci křidélek a vztlakových klapek. Konec trupu nesl otočné ostruhové kolečko, které bylo v sérii nahrazeno kluznou botkou. Také kabina byla luxusněji vybavena, než jak pozdější Blaníky. Tento stroj po testech ve VZLÚ a doporučení zúčastněných stran, aby byla zahájena sériová výroba, byl předán Svazarmu k dlouhodobým zkouškám a létal po celé republice, později hlavně na Slovensku.

Koncem šedesátých let minulého stolení se dostal do AK Letňany, kde byl motorizován zástavbou pomocného motoru M-151 (upravený dvouválec Trabant) na pylonu. Dne 22. září 1970 pak byl pilotem Jiřím Vašákem s úspěchem zalétán pod označením XL-13 T.

Velice elegantní zástavba motoru dala kluzáku nečekanou dynamiku, takže byl schopen startu na vlastní pohon v plném obsazení. Takto upravený stroj pak létal v Letňanech a později v Bubovicích a byl častým hostem leteckých dní u nás. V aeroklubu Beroun-Bubovice také prototyp dolétal. To již byla motorová zástavba demontována a byl používán jako klasický dvoumístný větroň.

Poslední let byl zaznamenán dne 14. července 1990 při 1499,9 h a 1597 startech. Poté byl stroj rozebrán a uložen v hangáru. V průběhu roku 2013 bylo dohodnuto se zástupci Aeroklubu Beroun jeho bezplatné předání do sbírek Leteckého muzea VHÚ pro plánovanou expozici sportovního letectví. Po náročném snímání částí kluzáku z konstrukce hangáru v Bubovicích byl tento slavný prototyp dne 5. listopadu 2013 převezen do Prahy-Kbel a prozatím uložen v depozitáři.

 

Technická data kluzáku

Rozpětí 16,2 m

Délka 8,4 m

Plocha křídla 19,15 m²

Prázdná hmotnost 280 kg

Maximální rychlost 180 km/h

Pomocný motor M-151 (Trabant) o výkonu 35 k (26 kW)

 

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…