Snímek zachycuje rakousko-uherskou zásobovací loď pro ponorky Gäa, jedno z plavidel, jež se účastnila vzpoury v Boce Kotorské. Počátkem února 2018 si připomínáme stoleté výročí této vzpoury a jejího potlačení.
Jadranský záliv zvaný Boka Kotorská byl jednou z nejdůležitějších základen rakousko-uherského loďstva. Počátkem roku 1918 se již naplno projevovala válečná únava, jež spolu s nedostatky v zásobování vedla ke značnému rozladění mezi námořníky – již koncem ledna došlo k projevům nespokojenosti v Pule. 1. února 1918 dopoledne došlo v Boce Kotorské na křižníku Sankt Georg a na lodi Gäa ke vzpouře, jež se šířila i na další lodě a na základnu hydroplánů; celkem zasáhla čtyři desítky plavidel a šest tisíc mužů.
Vzbouřenci, vedení rodákem z Přerova Františkem Raschem (Franz Rasch; 1889–1918), zajali kontradmirála Alexandra Hansu a přednesli mu své požadavky. Mnohé lodě však zůstaly pod kontrolou svých důstojníků a ke vzpouře se přidaly jen formálně; již 2. února byl na některých z nich obnoven pořádek. Pobřežní pevnosti zůstaly pod kontrolou velení, na scénu dorazily bitevní lodě a k nátlaku na vzbouřence se přidaly i německé ponorky. 3. února 1918 se tak vzpoura zhroutila.
Stovky mužů byly zadrženy a souzeny, čtyři hlavní představitelé vzpoury – František Rasch, Antun Grabar, Jerko Šižgorić a Mate Brničević – byli 11. února popraveni. Vzpoura přispěla k odvolání admirála Njegovana z čela rakousko-uherského loďstva, jeho nástupcem se stal admirál Miklós Horthy.