Rakouští fyzilíři, 1805

Rakouští fyzilíři, 1805

Fotogalerie

Rakouští fyzilíři, 1805
Rakouští fyzilíři, 1805
Figurky znázorňují řadové rakouské pěšáky (tzv. fyzilíry) v období bitvy u Slavkova. Oblečeni jsou ve standardních uniformách rakouské pěchoty, nošených od roku 1798, představovaných bílým kabátem, kalhotami a černými kamašemi s kovovými knoflíky. Vyložení kabátu, jež barevně odpovídalo konkrétnímu pluku, je v tomto případě modré. Specifickým prvkem této uniformy byly přilby s kovovým čelním štítkem a s hřebenem v císařských barvách monarchie, černé a žluté. Tato pokrývka hlavy byla nicméně v letech 1804-1809 postupně vyměněna za pěchotní čáka.

Výstroj pěšáků tvoří světle hnědá kožená torna s připoutaným srolovaným šedým pláštěm, patrontaška z tmavé kůže, znázorněná černě, a pochva na bajonet, v případě jednoho z fyzilírů černá, v případě druhém hnědá. Součástí výstroje bývaly i dřevěné polní láhve, které však na figurkách znázorněny nejsou. Kožené řemení je dle dobového úzu vyvedeno v bílé. Výzbroj obou pěšáků představuje puška, tehdy patrně vz. 1798 s křesadlovým zámkem a bajonetem.

Dřevěné komponenty zbraní jsou znázorněny hnědou, kovové pak stříbrošedou barvou. První voják je znázorněn v pozici zasouvání nabijáku do hlavně při nabíjení, zatímco druhého zpodobnil tvůrce v momentu, kdy sahá do tašky pro novou patronu.

Takto vyhlíželi někteří rakouští pěšáci, účastnící se proslulé „bitvy tří císařů“ u Slavkova 2. prosince 1805. Bitva, známá v západní historiografii podle německého názvu Slavkova Austerlitz, byla dějištěm srážky francouzské armády Napoleona Bonaparte s vojskem tzv. 3. koalice, tvořeným rakouskou armádou císaře Františka I. a ruským vojskem cara Alexandra I. Bitva počínající v časných ranních hodinách trvala celý den a definitivně skončila kolem páté hodiny odpoledne po západu slunce jasným vítězstvím francouzských sil.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…