Celá řada sovětských leteckých pístových motorů s hydraulicky stavitelnými vrtulemi využívala pro zajištění jejich stálých otáček při zvoleném režimu letu speciální odstředivý regulátor typu R-7. Jeho činnost byla založena na principu působení odstředivých sil závaží, spojeného se zvláštním šoupátkem propouštějícím olej z olejového čerpadla regulátoru do mechanizmu nastavujícího listy vrtule.
Poloha šoupátka byla dána silami tlačné pružiny a odstředivými silami závaží. Ty byly v ustáleném režimu v rovnováze. Pokud došlo ke změně otáček vrtule, porušila se rovnováha sil a šoupátko se přesunulo na jednu, nebo druhou stranu a tím uvolnilo proudění tlakového oleje do mechanizmu vrtulové hlavy. Ten po přestavění úhlu náběhu listů zajistil opět návrat ke zvoleným otáčkám celé pohonné skupiny.
Regulátory R-7 byly poměrně jednoduché a spolehlivé. Montovaly se jak na řadové, kapalinou chlazené motory, tak i na hvězdicové pohonné jednotky. Rozměr jejich základny byl 95 x 75 mm, výška 180 mm a celková hmotnost 2 kg. Barevně byly obvykle sladěny s odstínem karteru daného motoru nebo určité podskupiny agregátů.
Představovaný exponát R-7 A byl spolu s motorem Mikulin AM-42, určeným pro bitevní letouny Iljušin Il-10, upraven jako výukový řez. Tak mohla být jeho funkce velice názorně prezentována žákům vojenských leteckých učilišť při výuce materiálně technické části letounů a jejich motorů.
Regulátor i motor byly do sbírky VHÚ získány v roce 1971 převodem od Vyššího leteckého učiliště Košice a následně vystaveny v expozici Leteckého muzea VHÚ před letounem Avia B-33 (Il-10).