Ručně psaný leták z italské fronty, 1918

Ručně psaný leták z italské fronty, 1918

Československé legie v Itálii, formované od dubna 1918, tvořily v době první světové války nejmladší část československého zahraničního vojska. Důvody, které znemožňovaly vytvoření československých dobrovolnických jednotek již v dřívějším období lze hledat především v rezervovaném přístupu Itálie ke slovanskému osvobozeneckému hnutí, které bylo mnohdy v přímém rozporu s italskými válečnými cíli.

Množství dobrovolníků odhodlaných bojovat proti Rakousko-Uhersku tak zůstávalo v zajateckých táborech nebo bylo v lepším případě využíváno jako pracovní síla. Situace se radikálně změnila po debaklu italské armády u Kobaridu v říjnu 1917 a přesunu fronty na italské území. Dříve rezervovaný italský přístup vystřídala nadšená podpora. V této situaci se zajatci dosud odmítající vstoupit do československé armády stali cílem intenzivní agitace, která je měla dovést ke změně rozhodnutí. Jeden z dobrovolníků si o tom do deníku poznamenal: „V měsíci dubnu přijel k nám do pevnosti ředitel Fr. Hlaváček, který svým vlivem získal pro armádu téměř všechny, kteří až dosud zůstávali stranou. Bez tklivých okolností se to neodbylo, a když potom nařídil, aby těm, kdo ani teď do legií vstoupiti nechtějí, byly odňaty odznaky příslušnosti československé, mnozí se tomu s pláčem bránili a vstoupili přece.“

Možnost odvodu do československého vojska zcela jistě ohrožovala zažitou představu rakousko-uherských vojáků o zajetí jako možném úniku z fronty. Toho obratně využívala i rakousko-uherská propaganda, která se snažila české vojáky sloužící v rakousko-uherské armádě přesvědčit, že případné zajetí pro ně neznamená odchod do relativního bezpečí zajateckého tábora, ale pouhou změnu stran a setrvání na frontě.

Leták napsaný černým inkoustem na list vytržený ze sešitu formátu A5 a datovaný 28. červencem 1918 dokazuje, že se legionáři při svých rozvědkách s touto propagandou alespoň v některých případech setkávali a bylo potřeba ji vyvracet. To zároveň svědčí o hroutící se udržovací morálce rakousko-uherských vojáků, pro které po čtyřech letech války bylo mnohdy jediným cílem dostat se pryč z fronty, bez ohledu na vlastenecké ideály jakéhokoli druhu.

Rozměry: 21 x 15,9 cm

Leták byl do sbírky VHÚ Praha získán v roce 1991.

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…