Na počátku padesátých let hledalo československé letectvo náhradu za dosluhující „Arada“ C-2 (původně německé Arado Ar 96 B). Zprvu se počítalo s vývojem cvičného letounu domácí konstrukce, avšak po několika neúspěších a postupném přechodu na techniku ze SSSR bylo rozhodnuto o zahájení licenční výroby dvoumístného cvičného letounu Jakovlev Jak-11.
Drak letounu koncepčně vycházel z válečného stíhacího letounu Jak-3. Trup byl upraven na dvoumístný a osazen slabším hvězdicovým motorem AŠ-21. V letech 1953–1956 byl letoun licenčně vyráběn v n. p. Let Kunovice pod označením C-11; celkem vzniklo 707 strojů. Přibližně 120 z nich používala armáda a později Svazarm, zbytek byl exportován především do SSSR, ale také do Maďarska, Rakouska, Bulharska, Jemenu a dalších zemí.
Velká část strojů původně vyrobených pro Československo byla v roce 1964 prodána do Egypta, většinou již přímo od Svazarmu. Po zavedení cvičného proudového letounu L-29 Delfín byly C-11 postupně vyřazovány a předávány aeroklubům.