Signální pistole vz. 30 pro četnictvo

Signální pistole vz. 30 pro četnictvo

Po zavedení raketové pistole vzor 28 v ráži 34,5 mm do výzbroje letectva, obrátila továrna pozornost na konstrukci pro pozemní vojsko. Konstruktér František Myška (1899–1983) navrhl uspořádání se záklopkovým otočným závěrem, stejné konstrukce jako u vzoru 28, avšak v obvyklé ráži 26,5 mm, kolmou rukojetí a možností rozložení celé zbraně bez použití nástrojů. Spoušťový a bicí mechanismus chránila odklopná bočnice, zajištěná dvouramenným kolíkem. Vytahovač nábojnic plnil zároveň funkci aretace hlavně a při stlačení vytahovače bylo možné hlaveň vyšroubovat z těla pistole. Práce na konstrukci zahájil v polovině roku 1929 a v říjnu dostala továrna objednávku na 20 zkušebních raketových pistolí v ceně 14 000 Kč, jež předložila Vojenskému technickému ústavu (VTÚ) v únoru 1930.

V průběhu července 1929 vyzkoušelo VTÚ první vzorek signální pistole, avšak zkoušky ukázaly nedostatky v konstrukci, jež musela továrna před vyrobením dalších zkušebních vzorků odstranit. Především docházelo k pěchování hlavy úderníku, což bylo možné řešit lepším tepelným zpracováním. Kritiky se dočkal rovněž osový čep závěru pro svoji komplikovanost. V další fázi vývoje jej František Myška zjednodušil do té míry, že vyjmutí čepu a oddělení závěru nevyžadovalo žádné nástroje. Hlaveň zkoušeného vzorku také ještě neměla v zadní části výřez pro výstupek vytahovače, jenž by aretoval hlaveň proti nežádoucímu uvolnění. Drobnější změny se dotkly způsobu uložení pružiny spouště a pružiny zápalníku, ale také konstrukce osy kohoutu.

V únoru 1930 předala továrna VTÚ všech dvacet vyrobených vzorkových pistolí ke zkouškám. Po úspěšně absolvovaných zkouškách a odstranění dílčích nedostatků obdržela na podzim roku 1931 zbrojovka objednávku na 10 000 signálních pistolí, zavedených výnosem MNO z 9. 11. 1931 do výzbroje čs. armády jako vzor 30.

S výrobou signálních pistolí MNO tolik nepospíchalo; vyšší prioritu mělo vybudování výrobní linky pro letecký kulomet vzor 30. Teprve poté měla zbrojovka připravit výrobní zařízení pro signální pistole.

První objednávku vyřídila továrna do března 1933, přičemž v prosinci vykazovala 10 700 pistolí vz. 30, dodaných MNO. Potřeby čs. branné moci limitovaly, stejně jako v jiných případech, rozpočtové důvody, takže teprve v červenci 1936 si armáda objednala dalších 3024 kusů. V souvislosti se změnami materiálu, používaného pro armádní pistoli vzor 24, došlo k nahrazení pažbičky z ořechového dřeva umělým Textoplastem a stejná změna se promítla také do výroby signálních pistolí.

S vybudováním pobočného závodu v Uherském Brodě došlo k přesunu výrobních programů, takže kromě leteckých kulometů vzor 30 převzal nový závod také výrobu signálních pistolí. Další objednávku z července 1938, tentokrát na 10 050 kusů, již celou rozpracovala uherskobrodská zbrojovka.

Kromě menší objednávky na 588 kusů si v květnu 1938 objednalo ministerstvo vnitra pro potřeby četnictva celkem 700 pistolí vzor 30, jež měly sloužit k vystřelování slzných granátů. Samotné provedení četnických signálních pistolí se od výrobků pro MNO v ničem nelišilo, avšak jejich výrobní čísla měla samostatnou číselnou řadu v rozsahu 1–700. Stejně jako jiné výzbrojní součásti, také objednané pistole nesly na levé straně těla vlastnickou značku v podobě písmen ČET, takže jsou snadno rozlišitelné od běžných signálních pistolí z armádní výzbroje.

Do okupace zbylé části republiky v březnu 1939 nepřevzalo ministerstvo vnitra všech 700 objednaných pistolí, ale stihlo odebrat pouze 112 kusů. Ani MNO nestihlo převzít plných 10 050 pistolí, po okupaci zůstalo v Uherském Brodě rovných 7000 kusů a ještě 775 pistolí vz. 30, pocházejících z předchozích drobných objednávek.  Mimo to také zbývajících 588 četnických, jež ministerstvo vnitra nestihlo převzít. Celý objem zaplatilo a převzalo německé Vrchní velitelství pozemních sil (OKH) a všechny signální pistole odeslala továrna 8. září 1939 do armádní zbrojnice v Berlíně-Schönebergu.

Vzorkový exemplář s výrobním číslem 394 z roku 1938 získalo muzeum v roce 1962 převodem z Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (HS VB) Praha.

 

Ráž: 26,5 mm

Celková délka: 225 mm

Délka hlavně: 124 mm

Výška: 151 mm

Šířka: 69 mm

Hmotnost pistole: 1000 g

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…