Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Sovětští dělníci při instruktáži střelby z kulometu Maxim

Snímek, pořízený na přelomu dvacátých a třicátých let, zachycuje sovětské dělníky při instruktáži střelby z kulometu Maxim. Kulomet spočívá na podstavci s kolečky ruského konstruktéra Sokolova a byl z něj sundán ocelový štít, typický pro ruské a sovětské kulomety Maxim.

 

Otcem tohoto prvního skutečného kulometu byl původně americký občan Hiram Stevens Maxim (1840–1916), který se jako vynálezce uplatnil již ve Spojených státech. Po sporech s Thomasem Alvou Edisonem se přestěhoval do Spojeného království a roku 1884 si patentoval svůj kulomet. Jednalo se o převratnou, plně automatickou zbraň, jež měla kadenci až 666 ran za minutu. Kulomet byl chlazen vodou – vodní chladič poskytoval tomuto kulometu typický tlustý tvar hlavně. Hlavní nevýhodou byla vysoká hmotnost kulometu, jež společně s hmotností podstavce, vody na chlazení a nábojového pásu vysoce přesahovala 60 kg.

Maximův kulomet se záhy ocitl ve výzbroji armád mnoha zemí, velkých i malých. Velice významnou roli hrál v koloniálních válkách – Evropanům mnohokrát pomohl triumfovat i nad nesmírnou početní převahou domorodců. Britský básník Hilaire Belloc ocenil zásluhy tohoto kulometu verši:

„Ať se stalo cokoli, my měli

kulomet Maxim, a oni neměli.“

V moderním válčení se kulomet Maxim plně osvědčil za rusko-japonské války v letech 1904–05. Přestože byl kulomet Maxim v okamžiku vypuknutí první světové války již tři desetiletí starý, byl zcela nepostradatelný pro armády četných velkých i malých států, a to v mnoha modifikacích – britský kulomet Vickers, německý MG 08. V bojích se projevila široká adaptabilita Maximovy konstrukce – kulomety byly montovány na letadla, vozidla i lodě.

Ruská armáda za první světové války používala kulomet Maxim vz. 1910, vyráběný v Tule. Tento kulomet byl upraven na obvyklý ruský náboj 7,62x54R, byl vybaven ocelovým štítem a podstavcem s kolečky. Samozřejmě se uplatnil i za občanské války v Rusku, například na tačankách, vozech tažených koňmi a vyzbrojených právě tímto kulometem. Ocitl se i ve výzbroji československých legií v Rusku. Kulomet Maxim vz. 1910 prošel v SSSR dílčími modernizacemi a vyráběn byl až do konce druhé světové války. V tomto konfliktu jej Rudá armáda opět široce využívala, a opět se ocitl i ve výzbroji Čechoslováků bojujících na Východě.

 

Aktuálně



Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…