Snímek zachycuje středoasijské hodnostáře s ruským důstojníkem; pořízen byl patrně v Bucharském emirátu nebo Chivském chanátu (byly poddány Rusku od roku 1868, resp. 1873). V době jeho pořízení vrcholila tzv. „Velká hra“ neboli soupeření Rusů a Britů ve střední Asii.
V devatenáctém století již střední Asie nebyla rodištěm velkých dobyvatelů, a naopak se stala jedním z míst, kde se střetávaly britské a ruské ambice. Rusové v obecné rovině snili o osvobození balkánských národů a o proniknutí k otevřeným, nezamrzajícím mořím. Naopak Britové byli rozhodnuti chránit své námořní trasy a především své državy v Indii – střední Asie pak představovala předmostí Britské Indie.
Britsko-ruská rivalita se tak stala konstantou mezinárodních vztahů v XIX. století. Za krymské války Britové a Francouzi zabránili porážce Osmanské říše a o generaci později britský diplomatický zásah připravil Rusko o většinu plodů vítězství z další války s Tureckem. Rusům se však podařilo dobýt většinu Turkestánu; Britové svedli v Afghánistánu tři války (1839–1842, 1878–1880, 1919), aby v této zemi uhájili svůj vliv. Britsko-ruská dohoda z roku 1907 vyřešila rozpory mezi oběma zeměmi v Persii, Afghánistánu a Tibetu.
Rivalita mezi Rusy a jejich soupeři v oblasti Blízkého východu a vnitřní Asie tím však neskončila – za změněných podmínek byla obnovena za studené války.