Torzo dělostřeleckého granátu 122 mm OF-462

Komplex německého protiletadlového dělostřelectva u Libkovic využívala po válce Československá armáda k likvidaci munice německé i sovětské provenience, kterou po sobě zanechaly obě armády. V trhacích jamách byla likvidována široká škála střeliva a munice, a to od prvoválečných nábojů 8 x 50 mm R Manlicher až po německé rakety 21 cm Wurfgranate. V nedávné době bylo za asistence Pyrotechnické služby Policie ČR – expozitury Teplice, nalezeno a na místě zlikvidováno až 10 tun materiálu, který z různých důvodů nevybuchl. Převládaly protiletadlové tříštivotrhavé granáty, což je logické vzhledem k množství dělových hlavní obrany STW Brüx.

Od čtvrté hodiny ranní 8. května 1945 překračovaly jednotky Rudé armády Krušné hory přes Moldavu, Nové Město, Mikulov, Hrob, Zabrušany na Bílinu. Západně to bylo přes Mníšek na Janov, Litvínov a Most. Při výzkumu protiletadlového postavení 10,5 cm Flak 38/39 byly nacházeny sovětské pěchotní přilby SSh 40 a v jámě č. 14 celkem 16 dělostřeleckých granátů ráže 152 mm po neúspěšné poválečné likvidaci. Starší literatura uvádí lokální střety, ovšem když přijely sovětské jednotky ráno 8. května do Litvínova a Mostu, obě města již ovládaly Národní výbory. Ačkoli není doklad, že by se v okolí obou měst bojovalo, bylo nalezeno i torzo sovětského tříštivotrhavého dělostřeleckého granátu OF-462 ráže 122 mm. Na tom by nebylo nic podivného, kdyby granát evidentně neprošel hlavní podle „zubů“ na měděném těsnícím kroužku. Dělostřelecké granáty musí být o něco menší, než je vývrt hlavně, protože třením jeho stěn o vývrt by docházelo k vývinu velkého tepla a odporu, což by výstřel znemožňovalo. Aby byl granát vymeten z hlavně a dostal potřebnou rotaci, je opatřen při dně těsnícím kroužkem, nebo dvěma kroužky z měkčího kovu. Ten granát utěsní, aby nedocházelo ke ztrátě tlaku, a měkký kov se tlakem expanze plynů z výmetné náplně natlačí do drážek vývrtu, čímž udělí střele potřebnou rotaci. Němci používali měkké železo, protože měli od začátku války nouzi o měď, což nebyl problém Sovětského svazu, jehož zbrojovky opatřovaly munici kroužky z mědi. Granát OF-462 byl tedy vystřelen, po dopadu neexplodoval a později jej odvezli do Libkovic k likvidaci.

Torzo granátu bylo do sbírky Vojenského historického ústavu Praha předáno Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i.