Součástí přístrojového vybavení sovětských vrtulníků Mil Mi-8 v naší armádě byl většinou i elektrický umělý horizont AGB-3K, zobrazující názorně polohu vrtulníku vůči zemi v situacích kdy nebyl vidět přirozený horizont okolní krajiny. Přístroj byl umístěn uprostřed palubní desky prvního i druhého pilota a na svém ciferníku udával pomocí břevna ve tvaru letadélka příčný náklon stroje ve stupních. Podélný sklon pak byl signalizován speciální posuvnou „tapetou“, která se navíjela na dva vodorovné válečky podle pohybu elektrického setrvačníku uvnitř přístroje. Pokud vrtulník stoupal, promítalo se za břevnem světle šedé pole, pokud klesal, tak černé. V každém poli pak byly naznačeny stupně sklonu stroje. Kromě elektrického ukazatele podélného a příčného náklonu měl horizont pro kontrolu zabudovanou i klasickou libelu, která usnadňovala pilotovi orientaci.
Napájení přístroje bylo z elektrické sítě vrtulníku střídavým napětím 3×36 V/400 Hz a stejnosměrným napětím o 27 V. Umělý horizont ABG-3K měl také vyvedeny signály o podélném sklonu a příčném náklonu, které mohly sloužit pro autopilota, nebo jiné systémy stroje. Výpadek napájení, nebo poruchu funkce přístroje pak signalizoval červeně zbarvený terč, který se vyklápěl na levé horní straně ciferníku. Kromě ovladače nastavení výšky břevna bylo na čelní straně přístroje ještě umístěno jeho osvětlení a ovládání aretace gyroskopu.
Tento zajímavý letecký přístroj byl pro sbírku VHÚ získán v roce 2014 koupí od soukromníka.
Horizont AGB-3K měl tvar zaobleného hranolu o rozměrech 220 x 120 x 120 mm a hmotnost 4,2 kilogramy. Většinou byl zbarven matně černou barvou, někdy bylo jeho tělo nastříkáno stříbrně.