Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Upomínková medaile za let balonem Kysibelka na Jubilejní výstavě v Praze 1891

Organizátoři proslulé Jubilejní výstavy v Praze roku 1891 hledali všemožné způsoby, jak učinit akci zajímavější. Padl návrh, aby v areálu vznikla vzduchoplavecká hala se zázemím, určená pro mimořádnou a na tu dobu v Čechách neslýchanou atrakci – lety balonem.

Práva na její provoz získal podnikatel Samuel Hoffmann, jenž za tím účelem najal německého vzduchoplavce Maximiliána Wolffa, aby přípravy osobně řídil. „Kysibelka“ (německy „Ciesshübler“) byl balon nadnášený svítiplynem, nikoliv horkým vzduchem a i z tohoto důvodu se do výstavního pavilonu musel vejít v nafouknutém stavu, aby ho nebylo třeba před každým odstavením složitě vypouštět.

Stavba a balon byly zkolaudovány dne 23. května 1891 a o dva dny později se začalo s oficiálním provozem. Jedním z prvních, kdo se nechal v balonu přivázaném na laně vynést do výše, byl královský místodržitel v Čechách, František kníže Thun-Hohenstein.

Po pouhých pár týdnech se nechal Wolff přemluvit k tomu, aby balon absolvoval i zcela volný let. K němu došlo 16. června 1891. Wolff operaci řídil ze země a nechal v balonu vystoupat tři muže, kteří jen zázrakem přežili ztroskotání, jež následovalo. Balon ve vysoké výšce praskl a jeho trosky se pomalu snesly na jeden z továrních komplexů v Holešovicích, kde dopadly do těsné blízkosti tavící pece a částečně se vzňaly. I když při nehodě – která byla vůbec první leteckou nehodou na našem území – nepřišel nikdo o život, začalo vyšetřování a soud, který vyústil v trest odnětí svobody pro vzduchoplavce Wolffa v trvání osmi dnů. Wolff však prchl do ciziny, díky čemuž trestu vyhnul.

Ve sbírce VHÚ se dochoval vzácný odznak, který byl Maximiliánem Wolffem předáván platícím pasažérům po dobu, kdy byl balon Kysibelka v rámci Jubilejní výstavy v provozu.

Popis:

Kosočtverečný odznak na závěsu je ražen z mosazi. Na averzu lze v těžišti spatřit horkovzdušný balon s proutěným košem v oblačné obloze. Vedle koše se nachází dělená datace 18/91. Dolní část zdobí veduta nedostavěné katedrály sv. Víta v Praze. Na reverzu je kosočtverečná střední plocha s nápisem vyvedeným bezpatkovou majuskulou: STATEČ. VĚTROPLAVCI VĚNUJE ZA ODVAHU TUTO MEDAILI KAPITÁN MAXMILIÁN WOLFF. V borduře totožného tvaru se táhne opis: VŠEOB. ZEMSKÁ J. VÝSTAVA V PRAZE / PRAŽSKÁ VĚTROPLAVECKÁ ŠKOLA. Odznak vybavený svislou upínací jehlicí je za ouško zavěšen na převýšení v podobě čepice s blíže neurčenou kokardou (čepice je položena na zdobně zkroucenou stuhu).

Předmět byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha převeden ze starých fondů Památníku národního osvobození.

 

Aktuálně



Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…
Vojenský historický ústav Praha získal unikátní vlajku z roku 1918

Vojenský historický ústav Praha získal unikátní vlajku z roku 1918

28. 01. 2026
Při návštěvě vrchního velitele ozbrojených sil a prezidenta České republiky Petra Pavla…