Upomínkový pohár na bitvu u Melegnana, 1859

Upomínkový pohár na bitvu u Melegnana, 1859

Snaha o sjednocení roztříštěné Itálie, tzv. risorgimento, byla v polovině 19. století ústředním bodem politiky Sardinského a později Sardinsko-piemontského království. Hlavní překážkou v tomto úsilí bylo rakouské panství v severní Itálii, především pak rakouská armáda, která v první válce za sjednocení Itálie v letech 1848–1849 dokázala porazit početně silnější konglomerát italských armád.

Obrat v dosavadním vývoji přinesla druhá italská válka za sjednocení Itálie v roce 1859, ve které si Sardinsko-piemonstské království zajistilo podporu Francie. Po odmítnutém rakouském ultimátu, začali v posledních dnech dubna bojové akce. Díky nerozhodnosti rakouského velení se nepodařilo využít rozdělení sardinsko-francouzských sil na počátku války a v průběhu května přešla strategická iniciativa do rukou spojenců.

Po vítězství spojenců v bitvě u Magenty a obsazení Milána byla rakouská armáda nucena vyklidit Lombardii. Ústup kryli dvě brigády – Rodenova a Boérova – ponechané u Melegnana na silnici z Milána do Lodi. Proti nim vyrazily 8. června z Milána dva francouzské sbory – I. sbor pod vedením maršála Achilla Baraguey d'Hilliera a II. sbor pod vedením maršála Patrice de MacMahona.

Oba sbory postupovaly k Melagnanu jen pomalu, zatímco MacMahon musel projít obtížným terénem rýžových polí, postup Baraguey d'Hilliera blokoval trén II. sboru, což narušilo jejich vzájemnou koordinaci. Díky tomu se navzdory drtivé přesile dařilo v Melegnanu dobře opevněné Rodenově brigádě nepřátelské útoky úspěšně odrážet a k ústupu je donutil až francouzský postup na křídlech, který hrozil přetnutím silnice z Melegnana do Lodi. V této chvíli zasáhla do boje i Boérova brigáda, která byla pro tento případ ponechána na východním břehu řeky Lambro, odkud kryla stahující se rakouské jednotky. Bitva u Melegnana stála Francouze celkem 153 mrtvých, 734 raněných a 64 nezvěstných, rakouské ztráty byly menší – 120 mrtvých, 249 raněných a 142 nezvěstných.

Skleněný pohár odkazující k bitvě je ozdoben namalovaným císařským rakouským Leopoldovým řádem s válečnou dekorací, na zadní straně je nápis „Gefecht bei Melegnano 8. Juni 1859“. Kazeta poháru je nadepsaná jménem majora von Sedlatschka.

Výška poháru: 20 cm

Pohár byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…