Verdunská brána Porte Chaussée poškozená bombardováním za první světové války

Snímek zachycuje bránu Porte Chaussée ve Verdunu, postavenou roku 1380 a poškozenou bombardováním za první světové války.

Město Verdun se do historie zapsalo již Verdunskou smlouvou z roku 843, jíž si dědicové císaře Ludvíka Zbožného rozdělili Franckou říši. Verdun patřil původně k Lotharově říši, poté s celým Lotrinskem připadl ke Svaté říši římské. V raném středověku se jednalo o středisko obchodu se slovanskými otroky. Mírem z Cateau-Cambrésis z roku 1559 Verdun společně s nedalekými pevnostmi Mety a Toul připadl Francii, čímž začal posun francouzských hranic na východ. Za Ludvíka XIV. se Verdun stal jedním z hlavních opěrných bodů pevnostního systému na severovýchodní francouzské hranici a byl modernizován proslulým architektem Vaubanem. Úpravy pevnosti pokračovaly i v následujících staletích. V předvečer první světové války Verdun představoval jeden z největších pevnostních komplexů na světě a symbol francouzské vojenské moci.

Verdunu se v prvních dvou letech války hlavní boje spíše vyhýbaly, dokonce z něj byla stažena část posádky a demontována část děl. Pevnost však představovala výčnělek fronty uvnitř německých linií, železniční tratě vedoucí do Verdunu byly přerušeny Němci. Autorem myšlenky dobýt Verdun byl tehdejší náčelník generálního štábu Erich von Falkenhayn.

Německý útok začal 21. února 1916, Němci dosáhli zprvu významných úspěchů a koncem června se přiblížili na 3 km od samotného města. Brusilovova ofenziva a britský útok na Sommě však donutily německé vrchní velení přesunout část sil jinam a naopak Francouzi postupně začali dobývat ztracená území. Těžké boje se vedly například o pevnosti Douaumont, Vaux, Kótu 304 a Mort-Homme. Značná část počátečních německých územních zisků byla Francouzi dobyta do 18. prosince 1916, kdy bitva o Verdun skončila.

V průběhu bitvy byly německé síly zásobovány po železnici. Francouzi záviseli především na 56 km dlouhé „Posvátné cestě“, vedoucí do Bar-le-Duc a vyhrazené pouze pro motorová vozidla, a později se jim podařilo zbudovat do Verdunu další železnici. Na německé straně bojovala o Verdun 5. armáda, francouzské velení jednotky bojující o pevnost střídalo, takže bitvou postupně prošla většina francouzské armády. Velitelem obrany Verdunu byl pozdější maršál Philippe Pétain, z něhož úspěšná obrana pevnosti učinila národního hrdinu.

Obě strany dohromady ztratily nejméně přes 700 000 mužů, z toho o něco větší část představovali Francouzi. Bitva o Verdun symbolizuje první světovou válku tak, jako bitva o Stalingrad symbolizuje druhou světovou válku. Zatímco však bitva o Stalingrad změnila všechno, bitva o Verdun nezměnila vůbec nic.