Snímek zachycuje zimní seznámení vojáků přidělených k protiletadlovému dělostřelectvu s 88mm protiletadlovým kanonem vz. 37N v Praze-Motole v roce 1952.
Základem protiletadlové obrany po roce 1945 dlouhou dobu zůstávalo protiletadlové dělostřelectvo, které teprve na sklonku padesátých let začalo být nahrazováno protiletadlovými raketami zakoupenými v SSSR. Ještě dlouho po válce tak zůstával významným prvkem v arzenálu československé armády mj. i německý protiletadlový kanón ráže 88 mm. Do výzbroje československé armády byl zaveden jako 88mm kanón vz. 37N, přičemž písmeno „N“ znamenal původ Německo.
Velkým problémem, a to nejen pro protiletadlové dělostřelectvo, byla v poválečných letech různorodost výzbroje. Pocházela jak ze západu, tak ze SSSR, případně šlo o kořistní techniku německé armády. Změna nastala v první polovině padesátých let, kdy došlo k postupnému přezbrojování na výzbroj domácího nebo sovětskou.