Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Dne 12. února 1942 oficiálně vznikla v sovětském Buzuluku pod velením pplk. Ludvíka Svobody první československá vojenská jednotka v SSSR, zpočátku označovaná jako 1. prapor a posléze od 15. července téhož roku jako 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. V průběhu roku 1942 byla jednotka doplňována na dobrovolnické bázi z množství československých a sovětských občanů včetně žen, které byly poprvé v moderní české historii zařazovány i na bojové funkce.

V tomto období se mezi vojáky používaly různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Různorodé legitimace byly sjednoceny v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Uvnitř se nenacházely žádné vložené strany s údaji o předchozí službě, ale text jen s těmi nejnutnějšími údaji byl vytištěn přímo na přídeští. Legitimace obsahovala pouze jméno, hodnost a číslo vojáka, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji.

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila tehdejší svobodnici Vlastě Pavlánové a nese číslo 287. Místo pro fotografii zůstalo prázdné, což lze u vojenských dokladů našich vojáků v SSSR považovat za charakteristické.

Rodačka ze Slezské Ostravy Vlasta Pavlánová (1921−2015) dala v roce 1939 společně s kamarádkou přednost útěku na východ před pracovním nasazením v Německu. Za nedovolené překročení státní hranice však byla v SSSR uvězněna a vystřídala zde několik káznic a pracovních táborů, než se ji na počátku roku 1942 podařilo dostat do Buzuluku. U československé jednotky absolvovala zdravotnický kurs a stala se velitelkou zdravotní hlídky 3. roty. V březnu 1943, během bitvy u Sokolova, odtáhla v otevřeném terénu a pod německou palbou do bezpečí raněného sovětského tankistu, za což byla vyznamenána sovětskou medailí Za odvahu a Československým válečným křížem 1939. Válku zakončila v hodnosti kapitána.

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm

Legitimace Vlasty Pavlánové byla do sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 1960.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…