Vyklízení pohraničí v říjnu 1938

Fotografie zachycuje jednání československého a německého důstojníka během vyklízení pohraničí v říjnu 1938

Večer 29. září 1938 se v Mnichově sešli zástupci čtyř velmocí: Benito Mussolini (Itálie), Adolf Hitler (Německo), Neville Chamberlain (Velká Británie) a  Édouard Daladier (Francie).  Jednání probíhalo bez účasti českých zástupců, ti byli vpuštěni pouze do předsálí jednání. Bylo usneseno, že Československo odevzdá Německu území, kde žije většina německé populace. Určila se 4 záborová pásma, později se přidalo i 5. pásmo. Smlouva byla podepsána ráno 30. září 1938 v 1:30. První pásmo záboru se mělo začít zabírat již 1. října 1938. Plán záboru byl následující:

1. pásmo obsahovalo oblast jižních Čech a termín záboru byl stanoven na
   1. a 2. října 1938,
2. pásmo obsahovalo oblast severních Čech a termín záboru byl stanoven na
   1. až 3. října 1938,
3. pásmo obsahovalo oblast západních Čech a termín záboru byl stanoven na
   3. až 5. října 1938,
4. pásmo obsahovalo oblasti Moravy a Slezska a termín záboru byl stanoven na
   6. a 7. října 1938
5. pásmo, v jehož rámci Němci obsazovali oblasti, které se jim hodili a které si určovali podle strategických potřeb. Termín záboru byl stanoven na 7. až 10. října 1938. Toto území bylo rozsahově větší než všechna předchozí pásma, jeho hranice byla stanovena v Berlíně za účasti československých představitelů, kteří ale neměli šanci jakkoliv odporovat.

Ihned ráno 30. září započala demontáž materiálu a jeho odsun do vnitrozemí, aby nepadl do rukou Němcům.

Odstoupením pohraničí Německu to však neskončilo, na povrch znovu vyplavaly spory z dob vzniku republiky. Nejprve eskalovalo napětí na hranicích s Polskem, už 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu. Poláci začali po vzoru Němců vysílat do pohraničí teroristické skupiny, které napadaly příslušníky československých jednotek. Docházelo tak ke střetům s jednotkami SOS.

9. 1938 zaslala polská vláda československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí, na které byla nucena naše vláda přistoupit. Již 2. října 1938 začalo obsazování části československého Těšínska polskou armádou, které trvalo až do 11. října 1938.

Na to hned navázaly další požadavky na území Československa, tentokrát ze strany Maďarska. Tyto snahy vyvrcholily dne 2. listopadu 1938 vídeňskou arbitráží, kde se rozhodlo, že Československo Maďarsku odstoupí ve dnech 5.–10. listopadu 1938 část jižního a východního Slovenska a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi.  Stejně jako v předešlých případech vysílala maďarská armáda na Slovensko teroristické jednotky, které se tam střetávaly s jednotkami SOS a armádou.

Fotografie zachycující jednání československého a německého důstojníkem během vyklízení pohraničí v říjnu 1938 byla do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2015.