WAŁĘSA, Lech. Droga nadziei

WAŁĘSA, Lech. Droga nadziei

Dne 29. září 1943 se v západopolské vsi Popowo narodil Lech Wałęsa, polský disident a později politik, spoluzakladatel a první předseda Solidarity, prezident Polské republiky v letech 1990‒1995 a držitel Nobelovy ceny za mír.

Když v létě 1980 znovu vypukly v polských průmyslových podnicích stávky za práva dělníků a nezávislost odborů, v čele protestujících v Gdaňských loděnicích stanul místní elektrikář Lech Wałęsa. Při jednáních s komunistickou vládou pak zastupoval nejen gdaňské, ale i další polské dělníky a pomohl docílit vzniku nezávislého odborového hnutí, jež si získalo název Solidarita, pod nímž vstoupilo do dějin.

Do Gdaňských loděnic Wałęsa poprvé nastoupil v roce 1967 a již v prosinci 1970 se tam zapojil do stávky. Ve dnech 14.‒22. prosince toho roku došlo k rozsáhlým protestům dělníků v Gdyni, Gdaňsku, Štětíně a Elblągu v reakci na nepřiměřené zvýšení cen masa a jiných potravin. Protesty byly násilně potlačeny za mohutného nasazení polské armády (viz zde – https://www.vhu.cz/exhibit/wojsko-polskie-w-wydarzeniach-grudniowych-1970-roku-materialy-z-sympozjum-17-grudnia-1990-r/ ). Za oběť padlo přes 40 lidí, z nichž někteří byli dělníky právě v Gdaňských loděnicích.

Wałęsa následně často vystupoval proti komunistickému režimu a bojoval za uctění památky zabitých loďařů, což mu během 70. let přineslo opakované represe (výslechy a zatýkání, nucené uvolnění z práce) a v roce 1976 dokonce propuštění z loděnic. Bezprostředně poté se začal angažovat v ilegálních odbojových organizacích, a když 14. srpna 1980 propukla stávka v Gdaňských loděnicích, sehrál v ní klíčovou roli při jednání mezi protestujícími dělníky a vládou. Wałęsa se spolupodílel na založení hnutí Solidarita, jež bylo zprvu uznáno za nezávislou odborovou organizaci, a 17. září 1980 byl zvolen do jejího čela.

Už v prosinci 1981 byla ovšem Solidarita delegalizována a Wałęsa byl na základě stanného práva vyhlášeného generálem a tehdejším prvním tajemníkem polské komunistické strany Wojciechem Jaruzelskim znovu zatčen (viz https://www.vhu.cz/exhibit/stan-wojenny-w-polsce-1981-1983/ ). Propuštěn byl teprve o necelý rok později. Posléze působil až do konce 80. let jako vůdce ilegální Solidarity, která pokračovala ve své činnosti jako podzemní hnutí. Už v roce 1983, kdy se Wałęsa vrátil do loděnic jako řadový elektrotechnik, obdržel za svou činnost Nobelovu cenu míru. Tu za něj v Oslu převzala jeho manželka.

V roce 1988 vypukla další stávka, jejímž cílem bylo zlepšit postavení odborů, respektive Solidarity v Polsku. V jejím důsledku byla Solidarita legitimována jako nekomunistická politická strana Polska. Jako taková v roce 1989 poprvé vyhrála částečně svobodné parlamentní volby a zahájila přeměnu komunistického režimu v liberální kapitalistickou vládu. Sehrála tak roli při rozpadu východního bloku a zakončení studené války.

V prosinci 1990 byl Wałęsa zvolen polským prezidentem, jímž byl do roku 1995. V dalších volbách již neuspěl, jeho politická role postupně oslabovala a pro názorové neshody také v roce 2006 vystoupil ze Solidarity. Nevzdal se své kritiky polské i zahraniční politiky a boje s ekonomickou nerovností ani v rámci kapitalistického systému.

Představovaná kniha je sbírkou pamětí jak samotného Wałęsy, který je pod ní podepsán, tak řady jeho spolupracovníků, přátel a dalších účastníků protestních událostí v Polsku. Zároveň je doplněna o zápisy z jednání Lecha Wałęsy a dalších s vedením loděnic a zástupci komunistické vlády. Byla vydána poprvé samizdatem v roce 1988 a poté znovu v letech 1989‒1990, tedy ještě předtím, než byl Wałęsa zvolen prezidentem. Nejedná se tedy o klasické paměti, které osobnosti sepisují na sklonku svého života. Kniha sice představuje Wałęsův život od dětství, ale dopodrobna se zaměřuje zejména na jeho činnost během 70. a první poloviny 80. let. Krystalizuje v ní obraz nejen tehdejšího disidenta a pozdějšího polského prezidenta, ale také obraz polského dělníka a společnosti té doby.

Aktuálně



Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…