Prapůvod tohoto transportéru můžeme najít již v roce 1927, kdy Ing. John Carden a Vivian Loyd představili svůj dvojmístný tančík Carden-Loyd Mk VI. Tančík posloužil k četným pokusům, z nichž vzešly dvě vývojové větve – jedna směřující k lehkým hlídkovým tankům (nepříliš úspěšným) a druhá k lehkým obrněným transportérům, později známým Bren Carrierům.
První kusy těchto transportérů byly zařazeny do výzbroje v roce 1935. V roce 1936 vznikly modely: Bren Carrier pro převoz lehkého kulometu Bren pro jednotky pěchoty, Scout Carrier pro průzkumné jednotky a Cavalery Carrier pro mechanizované jezdectvo. Byly dodány před vypuknutím 2. světové války a nasazeny ve Francii a v severní Africe. Pro maximální zjednodušení výroby a doplňování jednotek rezignovalo velení britské armády na takto detailní a specializované rozdělení. Armáda se rozhodla vybavit vojska jedním základním typem transportéru, který by se dal jednoduše adaptovat pro různé účely. Tento transportér, založený na modelu Bren Carrier, s překonstruovanou korbou, byl přijat do výzbroje v roce 1939 pod názvem Universal Carrier. Produkce těchto transportérů probíhala až do roku 1945. Ve Velké Británii bylo vyrobeno více jak 57 000 vozidel. Dalších 55 000 kusů vyrobily firmy v USA, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu.
Konstruktéři firmy Ford Motor Co. of Canada usilovali od roku 1943 o odstranění některých nedostatků, které byly charakteristické pro Universal Carriery. Výsledkem se stal kanadský Windsor Carrier, jehož prototyp byl zhotoven v roce 1943 a sériová výroba následně probíhala v letech 1944 až 1945. Dosáhla celkového počtu cca 5 000 kusů. Nejmarkantnější změna spočívala v přidání jednoho pojezdového kola na každé straně podvozku, v celkovém zesílení zadních podvozkových partií vozidla a v instalaci výkonnějšího motoru. Windsor Carrier se tak vyznačoval oproti původnímu typu větší stabilitou, odolností a v neposlední řadě i nosností.
Windsor Carrier byl užíván především u minometných jednotek a k tažení šestiliberních protitankových děl. Lešanský Windsor představuje speciální spojovací verzi, která byla vybavena rádiovou stanicí W.S. No19.
Do fondu těžké bojové a automobilní techniky bylo vozidlo získáno nákupem ve Velké Británii v roce 2007.
Technické údaje
Motor: zážehový, vidlicový osmiválec Ford -obsah: 3 917 cm³ -výkon: 63 kW (95 k) Převodovka: čtyřstupňová + Z Přídavná převodovka: dvoustupňová Rozměry: d x š x v = 4 369 x 2 108 x 2 032 mm Hmotnost: 4 241 kg Osádka: 6 osob
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz
milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby
veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou