Windsor Carrier Mk. II

Windsor Carrier Mk. II

Prapůvod tohoto transportéru můžeme najít již v roce 1927, kdy Ing. John Carden a Vivian Loyd představili svůj dvojmístný tančík Carden-Loyd Mk VI. Tančík posloužil k četným pokusům, z nichž vzešly dvě vývojové větve – jedna směřující k lehkým hlídkovým tankům (nepříliš úspěšným) a druhá k lehkým obrněným transportérům, později známým Bren Carrierům.
První kusy těchto transportérů byly zařazeny do výzbroje v roce 1935. V roce 1936 vznikly modely: Bren Carrier pro převoz lehkého kulometu Bren pro jednotky pěchoty, Scout Carrier pro průzkumné jednotky a Cavalery Carrier pro mechanizované jezdectvo. Byly dodány před vypuknutím 2. světové války a nasazeny ve Francii a v severní Africe. Pro maximální zjednodušení výroby a doplňování jednotek rezignovalo velení britské armády na takto detailní a specializované rozdělení. Armáda se rozhodla vybavit vojska jedním základním typem transportéru, který by se dal jednoduše adaptovat pro různé účely. Tento transportér, založený na modelu Bren Carrier, s překonstruovanou korbou, byl přijat do výzbroje v roce 1939 pod názvem Universal Carrier. Produkce těchto transportérů probíhala až do roku 1945. Ve Velké Británii bylo vyrobeno více jak 57 000 vozidel. Dalších 55 000 kusů vyrobily firmy v USA, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu.
Konstruktéři firmy Ford Motor Co. of Canada usilovali od roku 1943 o odstranění některých nedostatků, které byly charakteristické pro Universal Carriery. Výsledkem se stal kanadský Windsor Carrier, jehož prototyp byl zhotoven v roce 1943 a sériová výroba následně probíhala v letech 1944 až 1945. Dosáhla celkového počtu cca 5 000 kusů. Nejmarkantnější změna spočívala v přidání jednoho pojezdového kola na každé straně podvozku, v celkovém zesílení zadních podvozkových partií vozidla a v instalaci výkonnějšího motoru. Windsor Carrier se tak vyznačoval oproti původnímu typu větší stabilitou, odolností a v neposlední řadě i nosností.
Windsor Carrier byl užíván především u minometných jednotek a k tažení šestiliberních protitankových děl. Lešanský Windsor představuje speciální spojovací verzi, která byla vybavena rádiovou stanicí W.S. No19.

Do fondu těžké bojové a automobilní techniky bylo vozidlo získáno nákupem ve Velké Británii v roce 2007.


Technické údaje

Motor: zážehový, vidlicový osmiválec Ford
-obsah: 3 917 cm³
-výkon: 63 kW (95 k)
Převodovka: čtyřstupňová + Z
Přídavná převodovka: dvoustupňová
Rozměry: d x š x v = 4 369 x 2 108 x 2 032 mm
Hmotnost: 4 241 kg
Osádka: 6 osob

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…